Skotsko uctilo upáleného husitu
Život v 15. století byl drsný nejen v husitských Čechách, ale i ve Skotsku. Přesvědčil se o tom emisar pražské univerzity Pavel z Kravař.
Anglický reformátor John Wyclif (Jan Viklef), který brojil proti papeži a nemravnému životu kněžstva, byl už dlouho mrtev, ale jeho učení ho přežilo. Wyclifovi stoupenci – lollardi – byli ale považováni za kacíře stejně jako husité v českém království.
Tomu odpovídalo i prostředí ve skotském St. Andrews, kam začátkem 30. let 15. století vyslala pražská univerzita svého emisara – Pavla z Kravař, který vystudoval medicínu v Montpelier a mistrovský titul získal na pařížské univerzitě. Ač konkrétní úkol jeho mise je dodnes předmětem náruživých debat historiků, jisté je, že Pavel se v St. Andrews setkal s nepochopením. Hranice vzplála 23. července 1433.
Jeho mučednickou smrt včera uctili odhalením plakety nedaleko místa jeho upálení český velvyslanec ve Spojeném království Libor Sečka a představitelé i studenti tamní univerzity.
Právě ta byla místem spjatým s pohnutým osudem Pavla z Kravař. Město bylo tehdy sídlem biskupa Henryho Wardlowa. Ten se za podpory papeže zasloužil o založení univerzity, jež měla ve vínku poslání nekompromisní obhajoby pravověrnosti.
Pavel z Kravař ale nebyl první, jehož život ve Skotsku skončil v plamenech. Již v roce 1408 byl v Perthu upálen anglický mnich James Resby, nekompromisní stoupenec Wyclifova učení. A skotský parlament schválil zákon na podporu tvrdých civilních trestů lollardům v rukou církevních úřadů. Hlavním žalobcem, který vznesl proti Pavlu z Kravař obvinění z hereze, byl profesor Laurence de Lindores, dominikán a vrchní skotský inkvizitor.
Středověký historik Walter Bower v kronice Scotichronicon o procesu s Pavlem z Kravař napsal: „Tohoto muže prý vyslali z Čech pražští kacíři, kteří měli velký vliv ve svých zlých počinech. Jeho záměrem bylo zkorumpovat skotské království a přijel sem s doporučujícími dopisy od nich jako vynikající praktik v lékařském umění. Byl shledán zručným v biblické argumentaci, avšak prokázal hloupost svým tvrdohlavým lpěním na téměř všech bludných článcích spojených s Prahou aWyclifem.“
Procesu s Pavlem Kravařem se dlouhodobě věnuje historik Paul Vyšný, jenž působil na univerzitě v St. Andrews a byl také hybnou silou iniciativy k uctění památky českého učence.
Jméno českého vzdělance Pavla z Kravař není příliš známé. Jeho příběh skončil stejně jako životy Jana Husa či Jeronýma Pražského. Nyní, 583 let po jeho popravě, se mu dostalo důstojné vzpomínky.