Juncker „léčil“Evropskou unii

Co včera řekl Jean-Claude Juncker

ŠTRASBURK/PRAHA „Evropská unie čelí, alespoň částečně, existenční krizi. Unie jako taková ale brexitem přímo ohrožena není,“prohlásil včera během svého napjatě očekávaného projevu šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker.

Jeho Zpráva o stavu Evropské unie, kterou přednesl před europoslanci, nabídla návod na vyvedení Unie z nynější krize. A stala se také úvodním výkopem jednání o budoucnosti sedmadvacítky, které hostí v pátek Bratislava.

Plány Komise představil Juncker vůbec poprvé od červnového referenda o britském vystoupení z EU: „Rozhodnutí Británie respektujeme a litujeme ho,“řekl. Brity ale zároveň varoval, že pokud si budou chtít zachovat přístup na unijní trh, budou muset pokračovat ve volném pohybu pracovních sil – jedné ze základních unijních svobod. „Přístup na volný trh nebude a` la carte,“vzkázal Britům a sklidil bouřlivý potlesk většiny přítomných.

Ve vládě Theresy Mayové na toto téma panují různé názory – zatímco část ministrů je kvůli omezení migrace ochotna se volného trhu vzdát, další se obávají ekonomických dopadů „tvrdého brexitu“a raději by svůj pracovní trh nechali otevřený.

Juncker také Mayovou znovu vyzval, aby aktivovala 50. článek Lisabonské smlouvy o vystoupení z Unie co nejdříve. Dokud tak neučiní, není právně možné zahájit proces britského odchodu z bloku. Šéf Komise dal také najevo, že i když je téma brexitu důležité, nemělo by na pátečním summitu o budoucnosti dominovat.

Unie by měla jednat o Sýrii

Jednou z klíčových oblastí, o níž se bude v pátek jednat, je obrana. Juncker ve svém osmačtyřicetiminutovém projevu prohlásil, že „jemná síla“už Unii nestačí a že „musí přitvrdit“. Zmínil přitom brutální válku v Sýrii, která má dopady na Evropu, ať už jde o migrační vlnu, nebo útoky teroristů. Každá firma, velká či malá, musí platit daně tam, kde vytváří zisk.

Nový fond evropské obrany by se měl stát realitou koncem roku.

Solidarita musí vzejít ze srdce. Nelze si ji vynutit.

Nemůžu přijmout, že generace Y bude chudší než její rodiče.

Populismus neřeší problémy. Vytváří je.

Evropský způsob života stojí za obhajobu.

„Kde je Unie, kde jsou členské státy, když se vyjednává o řešení (války v Sýrii)?“položil Juncker řečnickou otázku a navrhl, aby šéfka unijní diplomacie Federica Mogheriniová měla své místo u jednacího stolu, kde zatím zasedají jen zástupci OSN, Spojených států a Ruska.

Šéf Komise se také vyslovil pro společné vojenské struktury Unie a upozornil, že nedostatek vojenské spolupráce stojí Evropu mezi 25 a 100 miliardami eur ročně. Před koncem letošního roku také Komise navrhne společný obranný fond, který by měl přinést zrychlení v oblastí vývoje a inovací. Do oblasti bezpečnosti spadá i vznik evropské hraniční a pobřežní stráže, projekt, kterým Unie reagovala na loňský masivní příval uprchlíků z Blízkého východu a Afriky.

Juncker mluvil také o sporech, které v Unii vyvolala migrační krize. Rozpory a fragmentace podle něj dávají prostor populistům, Brusel ale prý národní státy nehodlá nijak podrývat. „Solidarita musí vycházet ze srdce, nemůže být vynucená,“řekl zřejmě s narážkou na uprchlické kvóty, které jím vedený sbor komisařů opakovaně prosazoval i přes odpor několika členských států.

Uprchlickou krizi by mohl zmírnit i fond pro soukromý sektor v Africe, do něhož Komise navrhuje částku 44 milionů eur, která by se mohla zdvojnásobit.

V pozitivním duchu se nese i plán na digitalizaci evropského telekomunikačního trhu, který by měl přinést i pozitivní výsledek pro běžné občany – zavedení wi-fi zdarma v centrech měst a obcí do roku 2025. Na dvojnásobek navrhl Juncker posílit prostředky unijního fondu, který investicemi podporuje hospodářský růst v Unii, do roku 2022 by to mělo být přes 600 miliard eur.

Zatímco europoslanci za ODS označili podle agentury ČTK Junckerův projev za nudný a neinspirativní, další čeští europoslanci ocenili důraz na bezpečnost, který až dosud Komisi chyběl. Někteří z nich pak kritizovali Junckerův nedostatek sebereflexe.

Šéf Evropské komise si chce naklonit Evropany nejen posílením vojenské spolupráce, ale internetovým připojením zdarma v centrech měst.