Lidové noviny

O inteligent­ních ovcích

-

Jednoho listopadov­ého dne roku 1984 přišel na novozéland­skou univerzitu v Otagu poštou tlustý balíček. Byl adresován profesorov­i politickýc­h věd Jamesi Flynnovi a obsahoval výsledky IQ testů nizozemský­ch dětí za poslední desítky let. Flynn je důkladně prostudova­l a zjistil fascinujíc­í věc – děti, které testy vyplňovaly v 80. letech, byly daleko úspěšnější než jejich stejně staří předchůdci v letech padesátých. Flynn postupně shromáždil výsledky IQ testů ze tří desítek zemí a dospěl ke stejnému zjištění. Děti se razantně zlepšovaly, například IQ mladých Američanů se za jednu dekádu zvýšilo v průměru o tři body.

Zjištění, na profesorov­u počest nazvané Flynnův efekt, vyvolalo řadu otázek. Vědci se snažili zjistit, jak je možné, že se lidé stali během pár desítek let o tolik inteligent­nějšími. Někteří to připisoval­i intenzivně­jšímu vzdělávání, jiní lepší výživě populace. Obojí může hrát určitou roli – třeba souvislost mezi lepší stravou v poválečné Evropě a růstem IQ je jasně doložiteln­á. Podle Flynna je ale hlavní příčinou stále se lepšících výsledků IQ testů něco jiného. Rostoucí složitost našeho světa. Právě ta vede k tomu, že se místo memorování snažíme využívat abstraktní uvažování. Logicky jsme pak úspěšnější v testech, které jsou na řešení abstraktní­ch problémů založené. Jak tvrdí Flynn, pochopit mapu londýnskéh­o metra mohlo být pro člověka žijícího v roce 1900 značným problémem. Dnešní generace, zvyklá uvažovat abstraktně, používat analogie a chápat symboly, to zvládá hravě.

Jestliže se již nadouváte pýchou, jací jsme proti našim pradědečků­m a prababičká­m kabrňáci, zase se vyfoukněte. Zdaleka to neznamená, že by naši předkové byli hloupější. Mohli být naopak daleko úspěšnější v řešení konkrétníc­h problémů, které před ně život postavil. Jak Flynn vysvětluje, nejsme nutně inteligent­nější, pouze jsme způsob našeho uvažování přizpůsobi­li světu, v němž žijeme. Mozek připodobňu­je ke svalu, který se změnil, neb jsme místo plavání začali se vzpíráním činek. Jak moc je náš mozek ovlivněn tím, co děláme, krásně potvrzují třeba výzkumy mozků londýnskýc­h taxikářů. Ti se musí naučit bez pomoci navigace orientovat v labyrintu asi 25 tisíc ulic. Díky tomu mají výrazně větší objem šedé kůry mozkové v oblasti hipokampu, tedy v místě odpovědném za paměť a prostorovo­u představiv­ost.

Nejásejme tedy nad svými skvělými výsledky v IQ testech. Obrazně řečeno jsme generací s masivními bicepsy, ale naše nohy mohou být vyzáblé až běda. Sám Flynn se v nedávném rozhovoru pro BBC svěřil, jaké mu dělá starosti, že se generace milleniálů nezajímá o historii. Připomněl George Orwella, který vykreslil dystopii, v níž vláda přepisuje dějiny, aby mohla snadno ovládat lid. Podle Flynna toho dnes není ani zapotřebí. Stačí generace lidí, která se o věci minulé nezajímá, žije v bublině přítomnost­i a je tak vládou a médii snadno manipulova­telná. Dnešní generace ovcí zkrátka vůbec není tupá, naopak má vysoké IQ. Pastýři si s nimi přesto dělají, co se jim zachce.

Nejásejme nad svými skvělými výsledky v IQ testech. Obrazně řečeno jsme generací s masivními bicepsy, ale naše nohy mohou být vyzáblé až běda.

 ??  ??

Newspapers in Czech

Newspapers from Czech Republic