Hranice Unie ohlídá nová agentura

Dosavadní unijní agenturu pro ochranu hranic Frontex nahrazuje nová – Evropská pohraniční a pobřežní stráž. Má rozsáhlejší pravomoce i povinnosti. Vedle početnějšího stálého personálu bude mít také nejméně 1500 lidí připravených k nasazení v místě potřeby v řádu pěti dní a bude se podílet na repatriacích běženců.

SOFIE/PRAHA Mohlo by se zdát, že přichází takříkajíc tak trochu s křížkem po funuse.

Víc než rok od chvíle, kdy tisíce běženců denně překračovaly evropské hranice přes západní Balkán, vznikla k včerejšímu dni nová, posílená unijní agentura pro kontrolu hranic. Mandát té dosavadní – Frontexu – se totiž právě ve světle migrační krize, která loni s příchodem léta zachvátila Evropu, i hrozby terorismu ukázal jako značně omezený.

Lepší ale pozdě nežli vůbec, chtělo by se říct – zvlášť ve světle neutuchajícího přílivu migrantů do Itálie i stále přítomného ultimáta Ankary. Ta opakovaně vzkázala, že buď Turecko získá do konce října bezvízový styk s EU, anebo z jeho strany padá dohoda s Bruselem o vracení běženců. Právě tento pakt přitom letos v březnu spolu s dominovým efektem na balkánských hranicích přiškrtil proud uprchlíků mířících do Evropy od tureckých břehů.

Poučení z nedostatků

Nová unijní agentura – Evropská pohraniční a pobřežní stráž – sice staví do značné míry na existujících strukturách Frontexu a stejně jako její předchůdkyně vychází z dobrovolného příspěvku členských zemí do společného fondu jednotek. Disponuje ale rozsáhlejšími pravomocemi i povinnostmi.

Vedle víc než dvojnásobného stálého vlastního personálu (do roku 2020 to má být přes 1000 lidí místo současných 417) a navýšeného rozpočtu (z letošních 238 milionů eur má tato částka vzrůst do roku 2020 na 322 milio- nů eur) by měla mít k dispozici také nejméně 1500 dalších lidí poskytnutých členskými zeměmi a připravených k nasazení do pěti dní. Náklady na jejich vyslání půjdou z rozpočtu agentury.

Mechanismus vyslání tohoto „pohotovostního týmu“přitom reaguje na negativní zkušenosti z loňského roku, kdy dlouhé měsíce tisíce lidí denně vstupovaly na unijní půdu přes Řecko, které nebylo schopné efektivně chránit svoji a zároveň i vnější unijní hranici. Teprve loni v prosinci oficiálně požádalo Brusel o pomoc. Bez této žádosti přitom nemohla EU proti vůli Atén zasáhnout.

Nově ale mohou unijní orgány samy rozhodnout o nasazení pohotovostních týmů, pokud členský stát neuposlechne doporučení a výtek k zajištění ochrany vnější unijní hranice ve stanovené lhůtě.

Právě pravidelná analýza možných rizik a nedostatků experty patří k dalším novinkám nástupnické agentury. Další je pak i to, že se bude podílet na repatriacích odmítnutých žadatelů o azyl nebo těch, kteří představují bezpečnostní hrozbu, do třetích zemí. Nová agentura má mít také vlastní tech- nické vybavení a nespoléhat už jen na to, co poskytnou členské země. Právě technika potřebná třeba k identifikaci dosud často chyběla zejména v takzvaných hotspotech v Řecku či v Itálii.

Nová agentura nestačí, je potřeba i reforma „Dublinu“

Vznik Evropské pohraniční a pobřežní stráže navrhla loni v prosinci Evropská komise a v dalších měsících ho pak posvětil i Evropský parlament a Rada EU, tedy ministři členských zemí. Včera se po devíti měsících od oficiálního návrhu na její vznik dočkala inaugurace na přechodu Kapitan-Andreevo na hranici mezi Bulharskem a Tureckem. Právě ta tvoří přední linii, kudy běženci navzdory všem opatřením stále vstupují pozemní cestou na půdu EU.

Bulharsko, nejchudší členský stát EU, před posledním summitem unijních lídrů v Bratislavě v půlce září hlasitě apelovalo na zásadní finanční injekci na ochranu své a zároveň vnější unijní hranice. Obává se totiž zejména scénáře, že by se vedle Řecka brzy mohlo stát kvůli pozemní hranici s Tureckem dalším „nárazníkem“migrační vlny. V zemi je aktuálně kolem 13 tisíc běženců. Dalších 60 tisíc jich uvázlo v Řecku.

Na bratislavském summitu padl pro rozjezd nové unijní agentury jasný časový harmonogram. Pohotovostní tým o nejméně 1500 lidech má být k dispozici k nasazení nejpozději za dva měsíce. Zkraje ledna by se pak agentura měla začít podílet na repatriacích a mezi lednem a březnem se mají její experti pustit do analýz rizik a vydávání doporučení.

Experti nicméně upozorňují, že jenom vznik nové agentury nestačí. Na místě je podle nich i reforma takzvaného dublinského systému, jenž ukládá povinnost projednat žádost o azyl té zemi, na jejíž území vkročil dotyčný jako první. V praxi se tím ovšem některé členské státy přestaly řídit.