Ideální člověk? S vlastnostmi zvířat
Tento jazykový sloupek věnujeme tvorům, bez kterých bychom semy lidé neobešli: zvířatům. Světový den zvířat se slaví 4. října, a to proto, že na tento den připadá výročí úmrtí svatého Františka z Assisi, patrona, přítele a ochránce všech zvířat. Těsné sepětí člověka a zvířete se projevuje i v jazyce. Nejen samotné slovo zvíře, ale i názvy jednotlivých druhů se objevují v nejrůznějších významech a kontextech. Obrazná pojmenování a přirovnání se zvířaty jen hemží. Slovo zvíře mů- žeme použít nejen v základním významu jako označení živočicha nižšího vývojového stupně, než je člověk, ale obrazně i jako označení člověka samotného. Nazveme-li někoho zvířetem, máme tím na mysli (a přiznejme si, že často dost nespravedlivě), žemá nepěkné, necivilizované vlastnosti, je hrubý nebo agresivní: chová se jako zvíře, opil se jako zvíře, cpe se jako zvíře, huláká jako zvíře apod. Podle toho také mluvíme obvykle o čemkoli zvířecím jako o necivilizovaném a primitivním ( zvířecí chování, zvířecí vášeň, zvířecí temperament, zvířecí surovost), přesto- že bychom v souladu s vlastními zkušenostmi i vědeckým poznáním mohli mluvit i o zvířecí hravosti, zvířecí chytrosti, zvířecí empatii či zvířecí oddanosti a vynalézavosti apod. Některé z těchto
JAZYKOVÉ OKÉNKO
vlastností jsou v obrazném jazyce vyhrazeny alespoň jednotlivým druhům, když už ne zvířatům jako celku: např. hravý jako kotě, chytrý jako opice, oddaný jako pes. Slovo zvíře se ale používá i v dalších významech. Nazveme-li někoho zvířetem či velkým zvířetem, máme na mysli vlivnou osobu ( Petr je velké zvíře na úřadu). Pokud chceme naznačit něčí bezvýznamnost, můžeme mluvit o malém zvířeti, ale častěji takového člověka přirovnáváme k malé rybě ( stíhají jen malé ryby). Se zvířaty (zejména hospodářskými) si oprávněně spojujeme těžkou práci a často též utrpení: Celý život dře jako zvíře/kůň. Trpí jako zvíře. A nesmíme zapomenout na přirovnání zahrnující zvířata nikoli obecně, ale v konkrétní situaci: přechází tu jako zvíře v kleci; cítíte se jako zvíře, jež bojuje o život; jde jako zvíře na porážku; prchala jako zvíře zahnané do úzkých. Při pohledu do Slovníku spisovného jazyka českého zjistíme, že zvíře se užívalo i jako expresivní označení pro cokoli velkého: Pane, bylo to zvíře, ten teleskop! Každý by se jistě ptal na to zvíře (= ohromný džbán). Když se zamyslíme nad vlastnostmi zvířat v přirovnáních, mohli bychom z nich sestavit ideálního člověka, který je silný jako býk, pilný jako mraveneček, mrštný jako had, zdravý jako ryba, moudrý jako sova, věrný jako pes a samozřejmě šťastný jako blecha.