Hra o potrubí zdraží Čechům plyn

Česká republika prohrává geopolitický boj o trasy nových plynovodů Důsledky ponesou spotřebitelé

PRAHA Před českými zákazníky se otevírá temná vidina, že si brzy výrazně připlatí za plyn. Majiteli potrubní infrastruktury, firmě Net4Gas, se chýlí ke konci smlouvy na tranzit přes české území. Zdejší systém rour patří k těm nejrobustnějším v Evropě, a pokud Net4Gas nezíská nové přepravní kontrakty, přenesou se celé náklady na domácí spotřebitele. „Bohužel je možné, že tranzit plynu přes české území úplně přestane, a v takovém případě hrozí enormní nárůst cen pro zákazníky,“potvrdilmluvčí Energetického regulačního úřadu Vladimír Černý.

O sehnání nových smluv se musí postarat přednostně společnost Net4Gas, ale zajištění stability a bezpečnosti dodávek plynu patří k výsostně strategickým úkolům vlády. Všechny státy kolem České republiky to chápou a v zákulisí už nějaký čas probíhá velký boj o to, jaký nový plynovod se postaví a kudy povede. Protože ten, přes jehož území se bude plyn rozvádět do dalších zemí, inkasuje tranzitní poplatky.

Nevyčíslené ztráty

Česká vláda Net4Gasu s prosazením varianty výhodné pro zdejší spotřebitele moc nepomáhá a nechává se válcovat slovenskými a polskými zájmy. Když z rozkošatělé sítě českých trubek zmizí plyn pro zahraniční klienty, infrastruktura zůstane stejně velká a drahá, ale náklady ponesou jen Češi a kapacita bude nevyužitá.

Nelze přesně říci, o kolik by se koncová cena plynu zvedla. Zdražení by každopádně bylo skokové. Nicméně česká vláda si nenechala vyčíslit, jaké ztráty utrpí, když se nebude stavět jí preferovaný plynovod, případně přes Česko nepovede.

Jde o Nord Stream 2, jímž má cestovat ruská surovina do Německa a odsud dál na jih Evropy. Zatím není jasné, kudy přesně bude z Německa do Itálie pokračovat. Češi by potřebovali, aby Gazprom svoje trubky vedl přes české území, stáčel se na Slovensko a k moři to vzal přes Rakousko.

Jenomže je možná i trasa přes Rakousko a Švýcarsko. Pokud by se uskutečnila nebo se nestavělo, jak usilují Slováci s Poláky, pro české trubky to znamená loučení s poplatky za tranzit. Ministerstvo průmyslu na dotaz LN, jestli případné ztráty spočítá, neodpovědělo.

Na rozdíl od české vlády si ta slovenská spočítala, co by ji naopak stálo, kdyby se Nord Stream 2 vybudoval – ztráty, které by uplatňovali na evropských partnerech, vyčíslili na 19 miliard korun ročně. Za českou stranu nelze mluvit v penězích, ale dá se říci, kolik plynu se tudy přepraví k sousedům.

„Celkový objem zemního plynu přepraveného naší společností se v roce 2015 zvýšil na 49,5 miliardy metrů krychlových. Z toho zhruba 7,6 miliardy metrů krychlových čítala vnitrostátní přeprava. Zbývající objemy představuje mezinárodní tranzit,“uvádí Zuzana Kučerová, mluvčí společnosti Net4Gas. Drtivou většinu plynu v českých trubkách tak nyní představují dodávky pro zahraniční zákazníky a bez nich náklady zůstanou na těch, kdo si jinou trasu zvolit nemohou – na domácích spotřebitelích.

Protichůdné zájmy

V tuto chvíli spotřeba plynu v Evropě roste, především ze tří důvodů. Plyn je ještě pořád levná ko- modita, je ekologický a k jeho většímu využití na úkor hnědého uhlí tlačí členské státy také unijní emisní limity. To se týká předně Německa, Polska a České republiky. A přestože české zájmy na zajištění naplněných tranzitních kapacit se kryjí s těmi německými, oficiálně republika stojí za svými partnery z visegrádské čtyřky a stavbu Nord Streamu 2 odmítá. Jenomže zatímco Polsko a Slovensko na jiné variantě vydělá, Česko výrazně ztratí.

O tom, že ostatní státy jsou v obhajobě svých zájmů mnohem aktivnější, svědčí událost z letošního srpna. Polskému antimonopolnímu úřadu se podařilo zablokovat vznik společného podniku Gazpromu se západoevropskými plynárenskými společnostmi, které chtěly začít Nord Stream 2 budovat a v tomto smyslu podepsaly loni smlouvu.

Polský antimonopolní úřad uvedl, že by tento plynovod ohrozil dodávky plynu do Polska, a projekt vetoval. I když jeho argument nedává smysl; bezpečnost jeho dodávek plynu by to naopak zvýšilo, protože vedle ukra- jinské spojnice by přibyla záložní jižní cesta ze severu Moravy. Ruský Gazprom pak oznámil, že si najde jiné odběratele a bude stavět bez ohledu na to, co se líbí Polsku.

Celá debata o nutnosti stavby nových plynovodů vznikla proto, aby se kvůli vztahům Ruska s Ukrajinou zajistily nové přívodní cesty do evropských států. Trasování energetických infrastruktur je vždycky významně politicky motivované, ale problém je, že Evropa si nevytvořila jednotnou strategii, nevytvořilo si ji ani menší visegrádské uskupení. Každý stát pak prosazuje to, co je jen úzce v jeho zájmu, jednotlivé projekty se vzájemně vylučují a výsledkem je, že se nestane nic.

Na tom vydělává hlavně Rusko. Třeba jako když Polsko pár let zpátky tak dlouho odkládalo jednání o nové smlouvě na dovoz plynu od Gazpromu, až mu původní smlouva vypršela, aniž by si náš severovýchodní soused zajistil nějaké jiné dodávky plynu. Ve výsledku Poláci museli přijmout tvrdší podmínky ruského dodavatele, který si nasadil vyso- kou dovozní cenu. Situace se teď navíc akceleruje tím, že na jedné straně Poláci hodlají od roku 2022 úplně zastavit odběr ruského plynu a na straně druhé Rusové už po roce 2019 nechtějí vést tranzit přes Ukrajinu.

Vítězové a poražení

Slováci stavbu Nord Streamu 2 také veřejně odmítli, pro ně je nejvýhodnější, aby se udržela trasa přes Ukrajinu. „Obrovská plynová potrubí na území Slovenska by jinak byla využívána jen minimálně. Nákladná údržba, provoz, ale i odpisy zařízení by se rozpočítávaly na menší objem přepraveného plynu, čímž by cena za metr krychlový výrazně stoupla,“napsal slovenský deník Pravda v dubnu a dodal, že rozhodnutí o osudu Nord Streamu určí ceny plynu na další roky a rozdělí Evropu na vítěze a poražené.

Zatímco Polsko a Slovensko nezahálejí, aby se zařadilymezi vítěze, Česko se příliš nesnaží, aby nezůstalo na smutné straně dělicí čáry. Tuzemští vládní představitelé řeší otázku bezpečnosti plyno- vých dodávek, ale nechávají bokem využití potrubních kapacit.

Hrozbou skokového růstu ceny plynu se nyní zabývá jen Energetický regulační úřad. „V rámci svých kompetencí ERÚ vyvine veškerou aktivitu, která dopady do cen plynu co nejvíce minimalizuje. Čeští zákazníci nemohou doplácet na aktiva soukromé společnosti, jejichž rozsah a velikost nejsou potřeba pro dodávku do domácích odběrných míst. Nord Stream 2 by zvýšil využití české přepravní soustavy a nezatížil české spotřebitele v takové míře, protože jeho výstavba by se financovala z tranzitních poplatků,“dodává Černý.

ERÚ může zamezit tomu, aby Net4Gas promítl do koncové ceny nové investice, pokud svědčí hlavně zákazníkům v cizině. Ale těžko odmítne růst nákladů, kdyby celou soustavu využívali jen čeští spotřebitelé, byť by to bylo jako brát si na zvednutí hrášku bagr.

Polské ambice

Smlouvy na tranzit Net4Gasu by měly doběhnout v letech 2019 až 2021 s výjimkou plynovodu Gazela. Podle informací LN náhradní kontrakty domluvené nejsou, ale firmě zákony nedovolují, aby to komentovala. „Ale jsme optimističtí, Česká republika je z hlediska mezinárodního tranzitu zemního plynu v dobré pozici,“doplnila mluvčí Kučerová.

Výhodné umístění uprostřed Evropy ale zastiňují polské ambice. Poláci by se rádi stali středoevropským rezervoárem, odkud se komodita rozlije dál. Na to by potřebovali postavit Baltic pipeline, což je plynovod, který by vedl z Norska na pevninu. Není to poprvé, co to Polsko Skandinávcům navrhuje, takže seveřané jsou k nápadu skeptičtí. Navíc se v kuloárech předpokládá, že tuto stavbu zablokují Němci.

Jediný skutečně nachystaný a reálný projekt plynovodu, severojižní propojení Stork II, Poláci už zařízli. Diplomatickými cestami oznámili, že se nechtějí podílet na stavbě bez záruky, že v trubkách nebude proudit ruský plyn. To ale nikdy nebylo cílem Storku, měl dodávky plynu diverzifikovat, ne nahradit ty z Ruska.