Éra ostudných fondů je u konce

Dva příklady za všechny: někdejší ředitel ROP Severozápad Petr Kušnierz systematicky vybíral úplatky za to, že manipuloval s výsledky soutěží, následně dostal sedm let vězení, program dva roky stál, kvůli čemuž se z něj nedočerpalo 3,5 miliardy. Dvouletou stopku svým chováním vysloužil tamnímu operačnímu programu i bývalý hejtman středních Čech David Rath, ten na pravomocný soudní verdikt ještě čeká. Dobrá zpráva je, že divoké časy skončily. Politická reprezentace, která vzejde z nynějších krajských voleb, už si na parcelování euromiliard nesáhne. Kraje mají jen roli žadatele a konzultanta.

Už žádné projekty bez užitku

Spanilá jízda trvala jedno dotační období, s tím novým, ohraničeným lety 2014 až 2020, už všech sedm regionálních operačních programů zaniklo. Peníze na rozvoj obcí si pod sebe stáhlo ministerstvo pro místní rozvoj. Úředníci na krajských pracovištích už žádosti pouze administrují. Nejdůležitější je, že členové hodnoticí komise se automatizovaně rekrutují z jednoho centrálního zásobníku, takže se významně omezil prostor pro korupci a klientelismus.

„Nestranný přístup při schvalování evropských dotací vnímáme pro jejich úspěšnou realizaci a především efektivitu vložených investic jako klíčový. Jak dobře se podaří záměr realizovat, budeme samozřejmě průběžně sledovat,“uvádí mluvčí ministerstva pro místní rozvoj Veronika Vároši.

K tomu, že je potřeba systém změnit, dospěla vláda částečně sama pozorováním hromadících se chyb a především obrovských vratek, které musela republika posílat zpátky do bruselské pokladny. Současně zatlačila i Evropská komise, aby se s dotacemi v Česku začalo nakládat se smyslem a rozmyslem. V letech 2007 až 2013 se to mnohdy nedělo a v politicích se usadila představa, že dotace je potřeba utratit, i když není na skladě žádný užitečný projekt. A tak se vyrojila hustá šňůra akvaparků, které si kvůli blízkosti konkurují a krachují, lanovek vedoucích do soukromých rezidencí, u nichž je veřejná prospěšnost nulová, a v nemalé míře se z rezervoáru daní obyvatel Evropy platily i ty soukromé rezidence. Proto si Brusel tentokrát pohlídal, že (nejen) Češi si nejprve ujasní, co potřebují a do čeho by investovali i bez subvencí, a až podle toho začal peníze vydávat.

Legendární losovačka

Unikátní postavení ve smutné historii regionálních operačních pro- V roce 2007 vybíralo město Karlovy Vary stavební firmu, která by se ujala projektu multifunkční arény. Přihlásilo se 16 uchazečů a zákon tehdy ještě dovoloval, aby se počet nejprve zúžil náhodným losováním. Jenomže tohle losování nebylo náhodné, jak zachytilo a uchovalo pořízené video. Jeden z organizátorů soutěže lovil v osudí několik desítek vteřin, protože nemohl nahmatat označenou kartičku s firmou, jíž byl tendr šitý na míru. Vary za tento podvod musely vrátit 156 milionů dotace a zaplatit stejně velké penále.

Krajská zdravotní Auditoři se v roce 2010 začali zajímat o zakázku na nákup přístrojů a zařízení za 417 milionů, která se gramů jednoznačně náleží v úvodu zmíněnému ROP Severozápad, který pokrýval Ústecký a Karlovarský kraj. Když se koncem listopadu 2006 sešel tehdejší ústecký hejtman Jiří Šulc s nově zvolenými starosty a primátory, pravděpodobně netušil, jak hořkou pachuť jeho slova z úvodní promluvy po letech naberou. „Nabízí se nám všem jedinečné, a je dost dobře možné, že patrně i poslední období, v němž můžeme čerpat z poměrně masivní strukturální pomoci Evropské unie,“apeloval na představitele samospráv, aby neváhali s přípravou projektů.

O něco později se „karlovarská losovačka“stala pojmem. Lidé kolem Kušnierze manipulovali s nastavením losovací krabice tak, že z ní vypadla jako vítěz třikrát stejná firma. To je statisticky prakticky nemožné. Legendárním se stalo i video, kde organizátor soutěže loví v osudí jméno stavební firmy namultifunkční arénu desítky vteřin, protože se mu nedaří odehrála pod hlavičkou Krajské zdravotní (společnost sdružující pět největších nemocnic v Ústeckém kraji). Evropská komise chtěla zpátky vrátit celou sumu, měla podezření na manipulaci a předražování. Regionální rada pak zdravotnickému holdingu více než 60 procent korekce odpustila, ale zároveň si protikorupční policie přišla pro čtyři bývalé členy představenstva.

Rathova říše střední Čechy V červenci 2012 zastavilo ministerstvo financí a Evropská komise proplácení peněz v rámci ROP Střední Čechy, impulzem bylo zatčení tehdejšího hejtmana Davida Ratha s krabicí, v níž bylo místo vína několik milionů. Kvůli vyšetřování poškození finančních zájmů EU tehdy do Česka přijel osobně generální nahmatat ten, na němž je podvodně předvybraný vítěz.

Rozhodovaly o 148 miliardách

ROP Severozápad měl ze všech regionů alokovanou nejvyšší částku, bezmála 24 miliard korun. Ohromující je i suma, kterou měly kraje celkově k dispozici, rozhodovaly o 148 miliardách z Bruselu, což je skoro hodnota ročního rozpočtu jich všech. Velká byla také plošná korekce, která na severozápad dopadla. Brusel chtěl zpátky 2,1 miliardy, což byla částka, která by Karlovarský i Ústecký kraj zlikvidovala. Ministerstvo financí nakonec trest srazilo na 900 milionů a poskytlo oběma hejtmanstvím půjčku. Zbytek peněz na sebe musel vzít státní rozpočet.

Ministerstvo pro místní rozvoj teď ve svém Integrovaném regionálním operačním programu hospodaří se 125 miliardami. „Při rozhodování o projektech se přihlíží k potřebám a specifikům daného kraje. V každém z nich fun- ředitel OLAF a proplácení všech projektů dva roky stálo.

Kušnierz a uplácení na severozápadě Kvůli tomu, jak netransparentně a mnohdy i nezákonně se parcelovaly dotace v Karlovarském a Ústeckém kraji v dobách, kdy ROP Severozápad řídil na sedm let odsouzený Petr Kušnierz, přišla před třemi lety z Bruselu plošná korekce přesahující dvě miliardy. Aby takovou sumu kraje zvládly, muselo pomoci ministerstvo financí. Peníze vracely i jednotlivé projekty.

Úřednicko-podnikatelská chobotnice na střední Moravě Loni policie obvinila tři pracovníky ROP Střední Morava a dva podnikatele, že společně ohýbali přidělování dotací. Zaměstnanci úřadu měli za úplatek odpovídající dvěma procentům z přiklepnuté podpory dodávat vybraným žadatelům exkluzivní informace a pomáhat jim se sepsáním žádosti tak, aby uspěla. Zbylí dva obvinění měli organizovat předávání úplatků. guje Centrum pro regionální rozvoj, které s partnery v regionech spolupracuje, pořádá školení, hodnotí žádosti, konzultuje projekty a kontroluje správnost veřejných zakázek,“vysvětluje Vároši. Do diskuse nad skutečnými potřebami se zapojily i takzvané Místní akční skupiny, které dobře znají svoje lokality. Nemělo by se tak už stávat, že půlka dokonale zateplených obcí v kraji bude potřebovat čističky odpadních vod, ale vypsaná výzva bude cílit na zateplení budov.

Nic nezpůsobilo Česku v dotační politice takovou ostudu jako porcování bruselských subvencí v režii krajů. Nově zvolená zastupitelstva se však bez takzvaných regionálních operačních programů budou muset obejít.

Průkopníci z Brna

Další novinka v dotacích do krajů s odtažitým názvem, ale hlubokým smyslem, jsou takzvané integrované územní investice. To zjednodušeně znamená, že jednotlivá města nebo kraje přestanou myslet jen samy na sebe a podívají se na problémy také z o něco širší perspektivy. Jako první se této výzvy chopilo Brno, smlouvu s ministerstvem podepsalo v březnu, což znamená, že teď koordinuje balík projektů pro celou metropolitní oblast, přiděleno na to má pět miliard. Mezi typické projekty patří prodlužování tratí tramvají nebo trolejbusů tam, kde stoupá počet obyvatel a spojení chybí, protipovodňová opatření, zařízení pro sociální služby nebo nakládání s odpady. To jsou věci, u nichž se vyplatí, když je bude společně řešit celá aglomerace, nikoli každý za sebe.

Relikty regionálních operačních programů budou ještě nějakou chvíli dožívat, i když poslední platby od nich odešly letos v létě – dvouleté protažení základní dotační sedmiletky je maximum, jež Evropská komise dovoluje. Ještě je ale potřeba dohlídat u podpořených projektů, že splní podmínku pětileté udržitelnosti, a administrativně uzavřít celou kapitolu za krajským rozdělováním dotací. Nynější model je už třetí v řadě. Po vstupu Česka do EU v roce 2004 se dva roky výzvy vypisovaly v rámci sdíleného programu a kraje přiklepávaly subvence pod kuratelou ministerstva pro místní rozvoj.

Komentář k tématu čtěte na straně 10