Cena za mír má hořkou příchuť
OSLO/PRAHA Vyjednavači dohody o íránském jaderném programu, řečtí ostrované pomáhající uprchlíkům nebo takzvané bílé helmy – syrští dobrovolníci, kteří už z ruin vybombardovaných měst vytáhli přes 60 tisíc lidí.
Ti všichni byli před včerejším ostře sledovaným vyhlášením v norské metropoli skloňováni jako letošní horcí favorité na zisk Nobelovy ceny za mír. Nikdo z nich však navzdory velkým očekáváním nepochodil.
K poměrně velkému všeobecnému překvapení v sále norského Nobelova výboru i mimo něj získal letos prestižní ocenění úřadující kolumbijský prezident Juan Manuel Santos. Pětičlenná komise volená norským parlamentem z letošních rekordních 376 kandidátů – 228 jednotlivců a 148 orga- nizací – ocenila právě latinskoamerického státníka za dojednání smíru s povstalci z Revolučních ozbrojených sil Kolumbie (FARC). Podle Nobelova výboru patří ocenění i kolumbijskému lidu za to, že navzdory utrpení nevzdal naději na dosažení míru.
„Tato pocta je vzdávána v neposlední řadě také nesčetným obětem občanské války,“uvedl výbor na tiskové konferenci.
Mírovou dohodu po čtyřech le- tech vyjednávání na neutrální kubánské půdě podepsaly obě strany koncem srpna v Havaně. Po 52 letech tak přinesla příslib ukončení vůbec nejdéle trvajícího ozbrojeného konfliktu v regionu.
Patrně nejprestižnější ocenění světa ovšem kolumbijský prezident dostal poněkud paradoxně jen pár dní poté, co jeho vlastní lid smír s povstalci ve formě, jakou dojednala vláda, odmítl. Jak vláda v Bogotě, tak rebelové se sice záhy po oznámení výsledku referenda dušovali, že mír nezvrátí, bude ale nyní přinejmenším přerušen proces odzbrojování necelých šesti tisíc rebelů z FARC.
Není to nicméně poprvé, kdy Nobelův výbor udělil ocenění na pozadí stále ještě nedokončeného mírového procesu. V roce 1994 obdobně cena za mír zamířila mezi izraelsko-palestinský trojúhelník Šimon Peres, Jicchak Rabin a Jásir Arafat.
Dohoda otevírá povstalcům z FARC cestu do politiky
Konflikt mezi kolumbijskou levicovou guerillou a vládními složkami si za více než půl století vyžádal přes čtvrt milionu obětí. Dalších více než šest milionů lidí pak boje vyhnaly z domovů.
Přelomová Santosova dohoda s povstalci má však početný zástup kritiků v čele s bývalým prezidentem Álvarem Uribem. Podle nich je pakt až příliš smířlivý k rebelům, kteří mají na kontě nespočet vražd a únosů civilistů, teroristických útoků, verbování dětských vojáků a v posledních dekádách i čilý obchod s drogami.
Podle dohody mají být mimo jiné vytvořeny zvláštní soudy, které budou rozhodovat o zločinech spáchaných během konfliktu. Ti, kdo se k nim doznají, přitom dostanou výrazně nižší trest a vyhnou se tomu, že by si ho museli odpykat v běžné věznici.
Patrně nejkontroverznějším bodem mírové dohody je fakt, že po- svěcuje vstup povstalců do politiky. Nejen, že budou moci založit vlastní stranu, ale pro volby v roce 2018 a 2022 jim dokonce garantuje deset křesel v kolumbijském Kongresu.
To se pro mnohé jeví až příliš velkým ústupkem ve světle tisíců padlých, unesených či mučených. Když uplynulou neděli zamířila dohoda mezi Santosovou vládou a rebely z FARC k oficiálnímu posvěcení v referendu, Kolumbijci ji těsnou většinou odmítli. Pro její schválení bylo 49,8 procenta hlasujících, zatímco proti bylo o méně než půl procenta víc.
Členové norského Nobelova výboru tak bezprostředně po oznámení letošního laureáta museli čelit celé řadě kritických dotazů ze strany novinářů. Padly mimo jiné i jízlivé otázky, zdali ocenění prezidenta za dohodu, kterou v referendu odmítl jeho lid, není neúctou k demokracii nebo proč tedy vlastně nedostal spolu se Santosem cenu i současný lídr povstalců, známý jako Timočenko.
Předsedkyně výboru Kaci Kullmannová nicméně namítala, že výbor zásadně nikdy nekomentuje ty, kteří cenu nezískali. Podle ní navíc Kolumbijci odmítli jen jisté aspekty mírové dohody, a ne mír jako takový. Dohoda podle ní v každém případě přiblížila krvavý konflikt mírovému řešení.
Nobelova cenu za mír letos poněkud překvapivě zamířila do Kolumbie. Získal ji tamní prezident Juan Manuel Santos za dojednání smíru s levicovou guerillou FARC po více než půl století krvavého konfliktu. Mírová dohoda má však řadu kritiků a Kolumbijci ji také nedávno odmítli v referendu.
Komentář k tématu čtěte na straně 10