Kostka vývaru kocovinu nevyléčí
Konečně vývar je název projektu, kterým chtějí tři mladí muži navrátit základní gastronomické ingredience do kuchyní.
PRAHA „Taková blbost“je slogan, který si nechali Jaroslav Vácha se svým bratrem Janem a kamarádem Jakubem vytisknout na placky připíchnuté na oblečení. „Poctivý vývar šetří čas stejně jako kostka, ale navíc i žaludek. Ze škrobu a soli člověk žádné živiny nedostane. A ranní kocovinu nevyléčí.“ Bez soli a bez chemie.
z receptu na kuřecí vývar vyškrtla tymián, druhým byl docent Čeřovský z VŠCHT. S ním trojice ladila sedlinu i způsob pasterizace. Dnes mají kromě kuřecího vývaru v nabídce i zeleninový a hovězí.
Zakladatelé však už zeleninu neloupou. „Sami jsme dokázali uvařit jen nějakých osm set sklenic týdně. To byl náš strop. Více jsme do dvousetlitrových hrnců nedostali. Dnes vyrobíme osm tisíc sklenic, přibližně tedy čtyři tisíce litrů. To jsou zhruba dva tisíce sklenic za týden.“
Prorazit na českém trhu chápe jako výzvu. „Vývar je takový náš experiment – přivést na trh produkt, který zde vlastně nikdy pořádně nebyl.“Vaření se však ne- vzdávají. „Určitě jsme teď víc podnikatelé než kuchaři. Každopádně alespoň jednou za čtrnáct dní objíždíme různé akce, na kterých vaříme – markety, pikniky, trhy. A plánujeme rozšiřovat naše portfolio. K vývarům bychom chtěli přidat demi glace a polévky,“maluje si budoucnost Vácha s dodáním slova „uvidíme“.
Během září se Konečně vývar dostal na pulty supermarketu. Z farmářských obchůdků, jež navštěvují zákazníci spíše se zájmem o zdravou výživu, se tak zaměřili i na širší veřejnost.
„Aby lidé věděli, kdo jsme, nezáleží na supermarketech, ale na nás. Lidi dobrý vývar v obchodech nehledají. To my jim musí- me říct, aby si šli právě pro něj a ne pro kostku,“zahajuje svou vývarovou misi jeden z bratrů Váchových.
Dostat se na pulty supermarketu Globus prý nebyl problém. Řetězec je oslovil sám. Ze strany nákupčích však následovala i taktika. „Jestli prý u nich chceme prodávat, budeme jim muset dát slevu. To ale nebylo možné. Projekt bychom museli dotovat a to bychom v Globusu radši neprodávali. Za týden se ozvali, že nás chtějí i bez slevy. Myslím, že velkou roli hrál v jejich rozhodnutí náš argument, že budou vůbec první na českém trhu, kdo takový výrobek bude nabízet.“
První potíže se však dostavily vzápětí. Výrobci pomalu probublávajících vývarů se střetli s běžným prodejem v supermarketu. „Byli jsme zvyklí sbírat během týdne objednávky, přes víkend vše navařit a začátkem dalšího týdne vše rozvézt. Lidé z logistiky Globusu však objednali a druhý den to chtěli mít na prodejně. Divili se, že dovozcům z Itálie dávají lhůtu čtyřicet osm hodin a my chceme týden,“vzpomíná Vácha.
Přítomnost malé firmy v supermarketovém kolosu však nevnímá jako něco výjimečného. „Supermarkety si všímají vzrůstající popularity farmářských produktů, a proto se k nim začínají jako velké obchody obracet. Každý z nich už má svou vlastní bio značku. Vidí v tom potenciál. Lidé se už zajímají, co do sebe dostávají,“komentuje vzrůstající postavení farmářských produktů zakladatel projektu Konečně vývar.