Nauka o decentralizovaném státu
Může technologie, na které je založena virtuální měna bitcoin, nahradit parlamentní demokracii? Bitcoin a blockchain
Anarchistická utopie nahrazující tradiční stát svobodnějším zřízením ožívá díky moderním technologiím v prakticky realizovatelnou myšlenku. Paradoxně to ale budou jejich největší nepřátelé, samotné úřady a velké korporace, které utopii nakonec nejspíš přivedou do života.
vedlo k těm špatným formám vlády, oligarchii nebo přinejhorším k tyranii. Řemeslníci, vojáci a filozofové by si sice byli v síti rovni, ale také manipulovatelní a zneužitelní v dosud nečekané míře. či dokonce neschopností velké části lidí vládnout si samostatně. Jednoduše si podíl společnosti, kterýmůže být klidně většinový, rád nechá vládnout od někoho jiného, než aby se staral sám. Takovým krystalickým příkladem zřízení, které se sice na první pohled tvářilo jako dokonale decentralizované a lokálně spravované, byl systém sovětů. Realita Svazu sovětských socialistických republik pak byla poněkud odlišná.
Bitcoin, Babiš a papež František
V podstatě přitom nejde o nic zásadně nového. Libertariánské teorie agorismu a jim podobné se objevují už celá staletí. A celá staletí je jim především vyčítána ona utopistická víra v člověka, která obvykle končí hromadnou tragédií. S rostoucími možnostmi sledování státními složkami je pak jen logické, že se další a další upínají k hledání alternativy a spásu hledají právě v dvousečné zbrani moderních technologií.
Nejspíš tak sice decentralizace stát nezbourá, což ale neznamená, že by jej nemohla výrazně zlepšit. Ale v současné hierarchii. Móda decentralizace zasáhla nejstarší světovou organizaci, katolickou církev. Sám papež František prohlásil, že „cítí potřebu postoupit ve zdravé ‚decentralizaci‘ pravomoci na biskupské konference“. Pravděpodobně k tomu nevyužije technologii blockchainu, ale kdoví.
Kdo by ji ale využít opravdu mohl, je například ministerstvo financí a daňová správa. Jak upozornil analytik Jiří Skuhrovec, blockchain by mohl nahradit třeba současný těžkopádný registr plátců DPH. „Finanční úřad by se mohl kdykoliv podívat a online zkontrolovat transakce a plnění daňových povinností,“prohlá- sil na konferenci Digitální revoluce a demokracie, pořádané Fakultou sociálních studiíMasarykovy univerzity v Brně. Obdobně by bylo možné kontrolovat i třeba veřejné zakázky a další možnosti využití ve státě jsou skoro neomezené.
Je tak klidně možné, že se právě české úřady stanou jedněmi ze světových průkopníků moderního přístupu. Vždyť iministr financí Andrej Babiš (ANO) v předvečer akce Hackers Congress navštívil pražskou Paralelní Polis, koupil si na zkoušku bitcoiny a pro LN to označil za „zajímavý projekt“. Samozřejmě se nedá očekávat, že bychom v bitcoinech napřesrok zaplatili odvod za elektronické daňové přiznání.
Na jejich oficiální posvěcení je (i slovy ministra) ve virtuální měně příliš mnoho problémů, například volatilní kurz, hrozba krádeží či zneužití. Potenciál má právě technologie, na které stojí. Do systémů založených na blockchainu dnes investují
Slavná virtuální měna je dílem tvůrce známého jen pod přezdívkou Satoši Nakamoto. Od roku 2009, kdy byla uvedena, získala několikanásobek své původní hodnoty a objevilo se mnoho teorií, kdo ji skutečně stvořil. Žádná ale nebyla nikdy spolehlivě potvrzena, ale řada z nich ani vyvrácena.
Největší výhodou a zároveň úskalím je naprostá anonymita, kdy se nedá identifikovat strana platby, ale jen její virtuální peněženka. Bitcoin proto doprovází kontroverzní pověst, protože jeho anonymita je zneužívána například k nelegálním obchodům s drogami či dětskou pornografií.
Bitcoin je postaven na technologii takzvaného blockchainu, tedy decentralizované databáze, v níž se v síti na všech připojených zařízeních uchovávají záznamy o všech transakcích – tím se také chrání proti zásahu. Díky tomu bitcoin nemá žádnou centrální banku.
Návrat do středověku, nebo do budoucnosti?
Představa, že si vše budeme vyrábět lokálně, pěstovat na polích, tisknout na 3D tiskárnách a vrátíme se k nějaké formě směnné ekonomiky, je ovšem z říše snů. Ekonomicky jde o faktický návrat do středověku a vydání se výhodám specializace amezinárodního obchodu, tedy principů, z nichž vznikla zásadní část bohatství dnešní společnosti.
Taková „utopie“by mohla nastat leda v případě, že by nám ji doručila některá z velkých korporací. Je proto obrovskou otázkou, zda celá utopistická technologie nakonec nepovede k pravému opaku – posílení státní moci a kontroly a vytvoření ještě silnějších globálních monopolů. Decentralizace přirozeně oslabí národní státy i menší celky a otevře tak ještě víc stavidla globalizaci. Kouzelnou ukázkou je třeba sdílená ekonomika v podobě platforem, jako je Uber nebo Airbnb, jež celosvětově válcují své lokální konkurenty a díky sdílení aut a bytů jednotlivců se mění v globální behemoty.
Propojení všech zařízení na světě v celosvětovou síť tak může stejně dobře vést ke vzniku decentralizované utopistické společnosti, stejně jako dystopie ve stylu sci-fi povídek Philipa K. Dicka či jím inspirovaného legendárního filmu Blade Runner. Ten již v názvu chystaného pokračování slibuje temnou budoucnost ovládanou megakorporacemi v roce 2049. Propojování a ovládání světa ale může přicházet postupně, nenápadně a především mnohem rychleji, než by se nám mohlo zdát.
Bylo by paradoxní, kdyby virtuální technologie, které prosazují ultraliberálové jako záchranný kruh svobody, vedly v krajním případě k její demontáži. Mnohem spíš než nejhorší obavy se ale chytrá technologie využije k vylepšení současného hierarchického systému státu, zefektivnění jeho funkcí a vůbec k promazání koleček kapitalismu. Jak ukázal Google, když na svobodném systému Linux postavil dominantní systém Android, využít spontánní nápad a vydělat na něm peníze prostě byznys umí. I když to anarchisté neradi slyší.
Decentralizovaná síť opravdu přežije i jadernou válku. Ale i ji je možné ovládnout, zneužít či zničit. Každá technologie má totiž vždy jednu největší slabinu – lidský faktor. Blockchain by mohl nahradit třeba současný těžkopádný registr plátců DPH. Finanční úřad by mohl kdykoliv online v reálném čase zkontrolovat plnění daňových povinností bez jakékoliv administrativy pro občana.