O českých kmenech v 9. a 21. století
Jak to vypadalo v Čechách, když Praha ještě nebyla metropolí, ba jako město neexistovala? O době, kdy těžištěm kmenové moci bylo Kolínsko, poučí návštěvníky výstava v Kolíně.
Za dobu temna se označuje leccos. U nás to od Aloise Jiráska bývá začátek 18. století. Pro Angličany je to 5. století, kdy se Římané stáhli z Británie a další zprávy o ní se opírají jen o legendy (zvláště ty artušovské). Něco podobného platí i pro Čechy v 9. století.
Tím není řečeno, že informace o starších dobách jsou jasnější. Ale v 9. století byla už na západ od Čech ustavená křesťanská civilizace s těžištěm v Řezně – nejbližším městě s antickou tradicí a fungujícím biskupstvím. Na východě byla známá Velká Morava jako stát i dějiště ideového přetahování mezi křesťanstvím západním a východním. Jen Čechy tvořily informační „temnou díru“mezi tím.
Nikdy se zřejmě nedozvíme, zda muž a žena z kolínského hrobu patřili k těm, kdo se dali v lednu 845 pokřtít v Řezně. Ale těch 14 českých knížat vypadalo a žilo jako oni.
výstava ukazuje podmínky, v nichž žily, ba s trochou spekulace i jejich myšlenkový svět. Pro lidi navyklé na pragocentrismus je zajímavé už to, že znalosti o 9. století získávají archeologové z mimopražského prostředí, hlavně z Kolínska.
Od knížat k mrcasníkům
Kolínsko tvořilo populační imocenské těžiště Čech, proto skýtá i nejvíce hmotných památek z té doby. Nejznámějším příkladem je kolínský knížecí hrob objevený v roce 1864, ale vzápětí zničený, aniž by byl zdokumentován podle dneš- ních měřítek. Výstava nás informuje, že údolí říčky Výrovky bylo druhou nejrozsáhlejší sídelní aglomerací středověkých Čech, že v 9. století její význam patrně převyšoval i Pražskou kotlinu a že hradiště Stará Kouřim bylo největší raně středověkou fortifikací v Čechách. Už proto výstava nese podtitul Kouřimsko a Kolínsko v raném středověku.
Její návštěva stojí za to. Pro ty, kteří se rádi dívají na staré artefakty (stříbrné náušnice) i keramiku. Pro ty, kteří se zamýšlejí nad otázkami typu: Kde se vzal český stát? Z jakých podmínek a předpokladů vycházel? I pro ty, které baví mezioborové přesahy (od archeologie přes historii až po sociologii). Výstava je dílem Nadi Profantové a Jana Hasila z archeologického ústavu AV. A návštěvník si může pomyslet, že je škoda, že tito vědci nejsou medializováni aspoň z poloviny tak, jako je tomu třeba u Václava Cílka.
Nikdy se zřejmě nedozvíme, zda muž a žena z kolínského hrobu patřili k těm, kteří se dali v lednu 845 pokřtít v Řezně. Ale těch 14 anonymních českých knížat vypadalo, oblékalo se a žilo stejně jako oni. Takové je poselství výstavy.
A jsme-li umezioborových přesahů, jeden pěkný se vydařil v expozici o dnešních „archeologických pytlácích“s detektory kovů. Z výstavy se dovídáme, že české kmeny v 9. století nebyly definovány etnicky ani nábožensky, ale spíše soustředěním kolem charismatických osobností. A o kus dále se píše: „Beze zbytku to platí i o kmeni, který je součástí současné české společnosti, o tzv. hledačích, detektorářích či mrcasnících.“
Mezi kmeny a státem. Regionální muzeum v Kolíně, Brandlova 27. Do září 2018.