Uchem jehly

podobný stohu či kupě sena. V Polsku byste jej hledali marně. V poválečném období je nynější polské jméno hory – Szczeliniec Wielki (resp. Szczeliniec Mały) – již třetím v pořadí.

Východiskem na Velkou Hejšovinu je horská obec Karlov. Je tak populární, že někdy bývá zahlceno návštěvníky. Po zdolání nekončícího počtu schodů vzhůru (výstup je hodně strmý, ale vcelku pohodlný) projdete skalní průrvou, charakteristicky pojmenovanou Ucho jehly, a ocitnete se na vrcholovém prostranství s horskou boudou ( Schronisko Na Szczelińcu). Pamětní deska připomíná výstup Johanna Wolfganga von Goethe roku 1790. Z vrcholu je mimořádně krásný výhled – především hluboko do vnitrozemí. Pokud bude dobré počasí, uvidíte Krkonoše, Králický Sněžník, Orlické hory či Jeseníky.

Sudetská magistrála

skou Hlavní sudetskou magistrálou ( Główny Szlak Sudecki), červeně značenou dálkovou trasou pro pěší turistiku. Začíná v Jizerských horách a přes Krkonoše tudy vede dál na východ, podél jižní hranice této části Polska. Z Česka se na ni nejlépe dostanete z prostoru Machovské Lhoty anebo Božanovských skal na Náchodsku, dejte se směrem na horskou osadu Pastýřka ( Pasterka).

Český návštěvník zcela ojedinělého labyrintu Bludných skal ( Blędne Skały), které se nacházejí na hranicích, to má snazší: přijít lze odkudkoli, nejlépe asi 2,5 km po modré z českého Machova, ovšem pěšky. Skalní město tvoří nesčetné bizarní útvary, především formace hřibovitých tvarů.

Nedaleké mariánské poutní místo Vambeřice ( Wambierzyce) s barokním chrámem Navštívení Panny Marie (stavitelé pocházejí z okruhu okolo Kiliána Ignáce Dientzenhofera) má mimo jiné mechanický Betlém, který je patrně největší v Evropě.

Bude-li čas, stojí za návštěvu i další kladská města – podhorský Radkov nebo Nová Ruda, donedávna město horníků a textiláků. Náměstí vévodí krásně renovovaná novorenesanční radnice, odkud v poledne zajišťují trubači živou hudební produkci.