Kraje si chtějí ochránit silnice. Mýtem
Stát musí vyřešit, kde všude se bude po roce 2019 platit mýto. Kraje by zpoplatnily i silnice druhých tříd, přes které si kamiony krátí cestu.
PRAHA Místo toho, aby firmy platily mýtné, posílají často svoje řidiče po silnicích, které zpoplatněny nejsou. Kraje proto chtějí, aby se mýto vybíralo i na silnicích druhých tříd, které často slouží právě jako objízdné trasy. LNmají k dispozici seznam těch, na nichž je dle krajů situace nejkritičtější.
Koncepcí mýta v Česku po roce 2019, kdy vyprší smlouva se společností Kapsch, se má zabývat vláda. Ta už jednou jednání přerušila. I kvůli tomu, že mezi ČSSD a ANO nepanuje shoda, zda „dvojky“zpoplatnit. Hejtmani proto měli říct, které silnice na zpoplatnění navrhují, i to, jak by se kraje podílely na financování systému. Dohromady chce osm krajů zpoplatnit 3062 kilometrů silnic druhých tříd. Zbylých pět se nevyjádřilo.
Ve Středočeském kraji by kvůli objížďkám chtěli zpoplatnit dalších 1084 kilometrů silnic druhých tříd. Jedná se například o vozovky mezi Benešovem a Čechticemi, Příbramí a Rejkovicemi nebo mezi Milínem a Březnicí. Vysočinu trápí objíždění dálnice D1, kvůli tomu by navrhovala zavést mýto na 479 kilometrech „dvojek“, a to například mezi Velkou Bíteší a Jinošovem nebo mezi Habry a Humpolcem. Jihomoravský kraj navrhuje 189 kilometrů. K úsekům, které jsou zatíženy, patří silnice mezi Rajhradem a Břeclaví nebo Brnem a Kývalkou. Dalších 91 kilometrů silnic bude podle kraje problematických ve chvíli, kdy se mýto rozšíří i na další silnice první třídy.
Ministerstvo dopravy momentálně hovoří zhruba o tisíci dalších kilometrů na „jedničkách“. I v tomto případě bude ale o konkrétní koncepci probíhat debata. Nyní se v Česku platí mýto na 1400 kilometrech dálnic a 230 kilometrech silnic prvních tříd.
Ke zpoplatnění „dvojek“se staví resort dopravy spíše skepticky. Zatímco ANO míní, že mýto by mělo mít hlavně ekonomický přínos, sociální demokraté a kraje jsou toho názoru, že by mělo sloužit i k tomu, aby vyhnalo kamiony ze silnic nižších tříd. „Dvojky a trojky nepatří nám jako státu. Muselo by se vyjasnit, jak se budou kraje podílet na budování systému, protože ho budou využívat. A také, jak se budou průběžně podílet na financování, protože ana- lýzy ukazují, že se na těchto úsecích bude prodělávat. Provozování mýta na silnicích druhých a třetích tříd by podle našeho propočtu mohlo znamenat ztrátu až jedné miliardy korun,“řekl LN ministr dopravy Dan Ťok (za ANO).
Kdo to zaplatí?
A právě na financování se kraje, které mají silnice druhých a třetích tříd v majetku, ve svých návrzích neshodnou. Například ve Zlíně vidí řešení následovně: „Z po-
Nejvytíženější silnice druhých tříd, které by kraje chtěly zpoplatnit
hledu kraje je pro rozhodování o případném podílení se na vybudování systému zásadní prokázat ekonomickou návratnost. Taková data ale dosud nejsou k dispozici. Obecně platí, že nám jde primárně o regulaci při objíždění dálnic a silnic prvních tříd,“stojí v podkladech. Jihomoravský kraj má představu jasnější – výnos by měl být rozdělen mezi všechny vlastníky zpoplatněných komunikací, tedy mezi stát i kraje. Náklady by měly pokrýt příjmy ze systému a veřejný sektor by se na nich nepodílel. Vysočina navrhuje, aby náklady nesl stát a výnos z mýta šel do účetnictví kraje, a to proto, že objížděním se ničí jeho silnice.
A ještě jinak se na to dívá ministerstvo. To bude chtít od krajů upřesnění seznamu. Jednat je ochotné jen o silnicích, které mají úroveň prvních tříd, a podmínkou je, aby je kraje bezplatně převedly na stát.
Hrát roli bude také to, jakou technologii výběru mýta stát po roce 2019 zvolí. Zda nynější mikrovlnnou, nebo pomocí satelitu. Pokud by ovšem Česko zůstalo u mikrovlnného systému, instalovat brány na krajské silnice by bylo moc drahé. V případě přechodu na satelit by přišla vniveč osmimiliardová investice do nynějšího mýtného systému.
Podle Ťoka mohou kraje regulovat kamiony už teď pomocí dopravních značek. Hejtmanství ale argumentují, že to nestačí. Řidiči totiž často zákaz ignorují.