Restituce jako beranidlo na ČSSD
Restituce v číslech
PRAHA Poslanci ČSSD se dostanou do mimořádně nepříjemné situace. Zrušení restitučního vyrovnání bylo vlajkovou lodí, na níž se svezli v roce 2013 do sněmovny, teď ji hodlá kormidlovat úhlavní konkurent, který jim podle výsledků krajských voleb už část voličů sebral. Hlasovat pro návrh by ale znamenalo jít proti vůli premiéra Bohuslava Sobotky, jenž se kvůli zachování míru s lidovci rozhodl restituce nechat být. A do toho se příběh komplikuje tím, že návrh na zdanění do sněmovny přišel od sociálnědemokratického hejtmana.
„To je typický příklad, jak ČSSD plní svoje předvolební sliby. Založila se formální komise, která nic nevyřešila. Samozřejmě že náhrady byly podvod. Zabavený majetek se počítal na 44 korun za hektar zemědělské půdy. Taková cena na trhu nikdy nebyla a není. Byl to podvod na lidi, a proto by bylo fér, aby se náhrady zda- nily,“řekl LN ministr financí amajitel koncernu Agrofert, kam patří i vydavatelský dům Mafra. Nehodlá se ani ohlížet na to, že pro lidovce jde o nedotknutelné hájemství. „Kdyby byli lidovci féroví, uznají, že to bylo předražené,“dodal.
Jedna kampaň skončila, druhá začíná. Andrej Babiš se chystá znovu chopit tématu církevních restitucí a na říjnové schůzi sněmovny hnutí ANO podpoří návrh jihočeského hejtmana Jiřího Zimoly (ČSSD) na zdanění náhrad v rámci církevních restitucí.
Jen přes lidoveckou mrtvolu
Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek už dříve řekl, že otevírání majetkového vyrovnání s církvemi znamená porušení slibů a dohod, což může ohrozit další život koalice. Náhrady za zabavený majetek, který z různých příčin nebylo možné vydat, činí 59 miliard bez započtení inflace a vyplácejí se v třicetiletém horizontu, poslední peníze na účty církví odejdou v roce 2043. Pak bude odluka dokončena.
„Pan ministr Babiš pořád nechápe jednu věc. V celkové částce je zahrnuta také platba za to, že dochází k postupné odluce církve od státu. Tato částka nesouvisí s vyrovnáním, je určena na provoz. Ministr financí vlastně říká, že nejsme právní stát, chce pošlapat veškeré principy práva a předvídatelného přístupu státu. To je velice zajímavý signál,“odsuzuje Babišův nápad první místopředseda KDU-ČSL Marian Jurečka.
Zákon o majetkovém vyrovnání už posuzoval Ústavní soud, k němuž normu poslali sociální demokraté na začátku roku 2013, to byli ještě v opozici a opírali se o stejné argumenty jako teď Babiš. Jádro odporu vůči vracené částce je, že se spočítala paušálně, nevyčíslovala po jednotlivých oceněných položkách. To by vyžadovalo, aby se u zhruba 50 tisíc položek udělal znalecký posudek, každý pozemek se přeměřil a zkontroloval v katastru nemovitostí a vypracoval se geometrický plán. Trvalo by roky, než by byl takový soupis hotový, a stát by to vyšlo na spoustu peněz. Nicméně pro odpůrce zákona to založilo pozici, odkud 59miliardovou výši náhrad ostřelovat jako přemrštěnou.
Ústavní soud námitky sociálních demokratů neuznal a zákon nechal platit v celém rozsahu. Me- zitím dohodu se státem stvrdily i smlouvy podepsané s církvemi a náboženskými společnostmi. „Pro ocenění majetku bylo využito průměrné ceny nemovitého majetku v České republice, tedy v podstatě průměru mezi nejdražšími a nejlevnějšími pozemky. Tento výpočet byl ověřen dvěma studiemi, jednou od Výzkumného ústavu zemědělského a druhou od společnosti Ernst & Young. Věřím, že žijeme v demokratickém právním státě, kde se ctí dvoustranné smlouvy a základní právní principy, a ke schválení ná- vrhu nedojde,“říká plzeňský biskup Tomáš Holub, který byl generálním sekretářem České biskupské konference v době, kdy dohoda se státem vznikla.
Pro církve je klíčové, aby náhrady zůstaly, jak jsou, ale z hlediska politického marketingu je pro ANO postačující, že se o návrhu vůbec povede debata ve sněmovně a vznikne tak příležitost, jak ostřelovat sociální demokraty.
Pro voliče ČSSD jsou restituce důležité, v dotazech na oranžové politiky se k tomuto nesplněnému slibu často vracejí. Jenže Sobotka zabaveného majetku se církvím vrací přímo, v hodnotě za zhruba 75 miliard.
56% 59 miliard
činí náhrady za majetek, který vydat nelze. V částce není zahrnuta inflace, zato je v ní zohledněno, že církve přijdou o příspěvek na provoz.
2030
je rok, v němž přestane církvím chodit státní příspěvek na platy duchovních. V prvních třech letech po schválení zákona byl 1,4 miliardy ročně, od roku 2016 začíná každý rok o pět procent klesat.
2043
skončí i výplata náhrad. V tu chvíli bude odluka církve od státu dokonána.
už v červnu, když Zimolův návrh přišel na vládu, upozorňoval, že zasahovat do podepsaných smluv bez dohody s církvemi by bylo protiústavní. Taková dohoda není, ale téma výborně funguje jako politikum. To ukazují i Zimolova slova, jimiž se bránil Sobotkově výtce, že se jen snaží sbírat laciné body: „Mrzí mě, když mě vlastní předseda obviňuje z předvolební rétoriky, místo aby mě pochválil za dodržování stranických slibů,“řekl v červnu Zimola, který jako jediný hejtman z ČSSD obhájil v krajských volbách vítězství.