Spor v Sýrii živí novou studenou válku
Ruské bombardování Sýrie přesvědčilo některé kritiky sankcí, že ještě nenastal čas pro jejich ukončení. Část států EU naopak volá po tom, aby se protiruské sankce ještě rozšířily.
PAŘÍŽ/PRAHA Měl to být triumf a symbolický návrat na světovou diplomatickou scénu. Návštěva ruského prezidenta Vladimira Putina v Paříži, kde měl příští středu otevřít poblíž Eiffelovy věže ruský ortodoxní chrám, se ale neuskuteční. Poté, co si jeho francouzský protějšek François Hollande stanovil podmínku, že návštěva bude „ jen“pracovní schůzkou o Sýrii, Putin svoji cestu zrušil.
Oficiálně sice obě strany mluví o tom, že i přes nesouhlas v otázce bombardování severosyrského Aleppa zůstávají země partnery a jejich dialog pokračuje, ve skutečnosti jde ale o vážnou krizi. Podle informací deníku Le Figaro okolí Putina zuřilo – ruský prezident prý hrozil, že se už s Hollandem nesetká a počká si až na nového prezidenta ( Francouzi ho budou volit v květnu, pozn. red.).
Dlouhodobý spor obou zemí ohledně války v Sýrii vyvrcholil v sobotu, kdy Rusko v Radě bezpečnosti OSN vetovalo francouz- sko-španělskou rezoluci volající po ukončení náletů na Aleppo, aby mohla být do města dovezena humanitární pomoc.
Hollande i ministr zahraničí Jean-Marc Ayrault v minulých dnech obvinili režim syrského diktátora Baššára Asada z válečných zločinů, které páchá v Aleppu s podporou ruských leteckých úderů. Ayrault už v pondělí oznámil, že jeho podřízení pracují na tom, aby vyšetřování válečných zločinů ruských a syrských sil zahájil Mezinárodní trestní tribunál v Haagu.
O válečných zločinech v Aleppu mluvil i šéf americké diplomacie John Kerry a zdá se, že jde o nový trend v mezinárodním tlaku na Rusko. Západní politici zprvu doufali, že Putin „umravní“Asada, kterého považují za jednoho z hlavních viníků pět let trvajícího konfliktu, Moskva ale za svým spojencem nadále stojí.
Další vlna náletů přišla po několika dnech relativního klidu v úterý, kdy podle CNN zahynulo nejméně 41 lidí v aleppské čtvrti Bustan Kasr. Několik raket přitom dopadlo v blízkosti školy a tržiště. Další zdroje hovoří o 12 mrtvých civilistech.
Zrušení Putinovy pařížské návštěvy tak mnozí vidí jako další střípek v obnovování studené války. „Putin je vůdce, který hraje na mezinárodní politické scéně podle svých vlastních pravidel. Tý- den po plutoniu ( Rusko odstoupilo od smlouvy s USA o recyklaci radioaktivního materiálu, pozn. red.) potvrdil, že zahájil studenou válku proti Západu. Je to krize na dlouhou dobu,“citoval deník Le Monde ruského politologa Sergeje Kolesnikova z analytického centra Carnegie v Moskvě.
Další ruský analytik Pavel Falgenhauer si zase myslí, že Putinovo zrušení cesty do Paříže má za cíl rozdělit tamní veřejné mínění i politiky. A někteří pravicoví uchazeči o Elysejský palác mu svými výroky dali za pravdu – exprezident Nicolas Sarkozy Hollanda kritizoval za „nezodpovědný přístup“, s kritikou přišel i bývalý premiér François Fillon.
Roztržka Západu s Ruskem kvůli Sýrii bude mít ale zřejmě vliv i na jednání o „zamrzlém“konfliktu na východní Ukrajině. Elysejský palác podle francouzského tisku přesvědčil kancléřku Angelu Merkelovou, aby se další schůzka o Ukrajině v normandském formátu (Rusko, Ukrajina, Británie a Francie) uskutečnila v Paříži místo plánovaného Berlína. Rusové to ale odmítli a jednání by tedy přece jen měl hostit 19. října Berlín – v den, kdy měl Putin navštívit Paříž.
V některých členských zemích Evropské unie sílilo v posledních měsících volání po tom, aby osmadvacítka zmírnila sankce vůči Rusku, které na něj uvalila v březnu 2014 po anexi Krymu. Nyní se ale podle bruselských diplomatů nálada v Evropě mění – právě kvůli Sýrii. „Šance na to, že protiruské sankce kvůli Ukrajině budou zrušeny, je po Aleppu prakticky nulová,“řekl agentuře Reuters nejmenovaný zdroj z francouzské diplomacie.
Zastánci sankcí mají navrch
Evropští lídři budou o vztazích s Ruskem diskutovat v Bruselu 20.–21. října. Po zrušení sankcí volal nejvíce italský premiérMatteo Renzi, který se mohl opřít o podporu Řeků, Kypřanů, Slováků a Maďarů.
Západu s Ruskem kvůli Sýrii bude mít ale zřejmě vliv i na jednání o „zamrzlém“konfliktu na východní Ukrajině
Nyní mají ale zastánci sankcí navrch – Británie dokonce navrhuje uvalení nových: „Musíme zesílit tlak na Asadův režim i na Rusko prostřednictvím sankcí,“řekl poslancům šéf britské diplomacie Boris Johnson. Spojence nalezne zřejmě ve Francii, naopak Německo je spíš pro smířlivější postoj.
O vyhrocenosti současných vztahů Ruska a Západu svědčí i výrok výše zmiňovaného Johnsona, který přišel v diplomatickém prostředí s velice neobvyklou výzvou – požádal demonstranty, aby proti ruským náletům na Aleppo šli protestovat před ruskou ambasádu v Londýně.