Berlín přitvrdí proti sociální turistice

Čerpat v Německu státní podporu k dosažení životního minima bude pro občany Evropské unie těžší. Vláda chce zavřít skulinu v zákoně a zabránit zneužívání sociálního státu.

BERLÍN/PRAHA Německo se chystá omezit čerpání sociálních dávek občany ostatních států Evropské unie.

Cílem opatření je omezit fenomén takzvané „sociální turistiky“, kdy občané některých chudších členských států přijíždějí například do Německa, Rakouska či skandinávských zemí a požádají o výplatu sociálních podpor.

Návrh ministryně práce a sociálních věcí Andrey Nahlesové, který včera schválila vláda, se zneužívání sociálního státu snaží učinit přítrž. Občané ostatních unijních států, kteří dosud v Německu nepracovali, budou nově moct žádat o dávky potřebné k dorovnání životního minima až po pěti letech.

Dosud je mohli čerpat již po půlročním pobytu v Německu.

„Kdo v Německu ještě nikdy nepracoval a pro své živobytí je odkázán na státní finanční podporu k zajištění životního minima, pro toho platí zásada, že o dávky musí požádat v zemi původu,“odůvodnila vládní předlohu ministryně sociálních věcí Nahlesová.

Připravovaný zákon tak bude, pokud jde o lhůtu, kdy potenciální žadatelé na podpory nedosáhnou, ještě přísnější, než co letos v únoru Evropská unie slíbila Velké Británii pro případ, že se v referendu rozhodne zůstat v Unii.

Londýnská vláda, která si dlouhodobě stěžovala na zneužívání sociálního systému občany z jiných zemí Evropské unie, požado- vala možnost omezit migraci. Okruh výhod a úlev, jež si mohli unijní občané ve Spojeném království nárokovat, byl ale ve srovnání s Německem daleko širší a zahrnoval například dětské přídavky.

Brusel nakonec souhlasil se zavedením tak zvané záchranné brzdy, jež by Britům dovolovala vyloučit ostatní evropské občany z čerpání sociální podpory až po dobu čtyř let.

Nejvíce dávek pobírali Poláci a Italové

Dle informací Spolkové agentury práce čerpalo v lednu 2016 nějakou formu sociálních dávek 440 tisíc občanů z ostatních členských států Evropské unie.

Největší skupinu z nich tvořili Poláci (92 tisíc lidí), následovali Italové (71 tisíc žadatelů), Bulhaři (70 tisíc lidí), Rumuni (57 tisíc lidí) a Řekové (46 tisíc žadatelů).

Kabinet kancléřky AngelyMerkelové novou úpravu připravoval několik měsíců. Reagoval tím také na rozsudek Spolkového sociálního soudu z prosince 2015.

Jeho soudci tenkrát rozhodli, že nárok na podporu dorovnávající životní minimum vzniká občanům EU již po půlročním pobytu v zemi. Proti tomu se začaly bouřit obce kvůli obavám z explodujících nákladů na jejich výplatu.

Vláda v Berlíně odmítá kritiku levicové opozice, že by nový zákon o dorovnávání životního minima odporoval pravidlům Evropské unie a porušoval například zásadu volného pohybu osob.

Její argumentace se opírá i o opakované rozsudky Soudního dvora EU, podle nichž je přípustné, aby členské státy vyloučily unijní občany z poskytování sociálních dávek pro lidi bez práce.

Ministryně Nahlesová uvedla, že nová úprava naopak posílí důvěru občanů v jednu z největších evropských vymožeností, jíž je volný pohyb pracovních sil v rámci Unie.