Sexuální predátor in Chief

Republikánské špičky jsou pohoršené, ale nechávají si otevřená vrátka oběma směry

Hrůzo hrůz, vše zlé pryč, tu máš Trumpe kropáč! Republikánská strana dělá, že prchá od svého prezidentského kandidáta, násilnického nadsamce, který si na ženách urve, co se mu chce. Kdyby Edward Munch svůj výkřik už dávno nenamaloval, mohli by mu v pátek, po zveřejnění jedenáct let staré nahrávky Trumpových oplzlostí, předlohou posloužit republikánští politici. Jenže mnozí z nich připomínají spíše ony tři opičky, které nechtěly vidět, slyšet, mluvit.

Dosud jim Trump nevadil?

Nevadil jim Donald Trump, který sám není rasista, ale ani trochu mu nebude překážet, když ho budou rasisti volit. Nevadil jim Trump, který by ze země deportoval 11 milionů Hispánců, zavřel ji muslimům a pomučil příbuzné teroristů. Tolerovali Trumpa, který mezi válečnými veterány uznává jen ty, kteří se nenechali zajmout, který odmítá rozhodnutí soudců, pokud jejich rodiče náhodou pocházejí z Mexika, a který jiným rodičům nevěří, že jsou zdrceni ze ztráty svého syna, vojáka v Iráku, protože jak si jinak vysvětlit, že matka na veřejnosti mlčí, než že jí její manželský musulman zakázal mluvit.

Smířili se s Trumpem, který volební kampaň povýšil na propagaci svého byznysu a „brandu“, když na tiskovkách vedle politického programu (nebo spíše místo něj) nabízí šampaňské, steaky a balenou vodu značky Trump. Srovnali se s Trumpem, který jako první prezidentský kandidát posledních desetiletí nezveřejní daňové přiznání, neboť by se ukázalo (jak on sám už přiznal v nedělní televizní debatě), že žádnou federální daň z příjmu neplatí, žemísto zisku jednou za pár let vyrobí tak obrovskou účetní ztrátu, že ji pak následně celou dekádu může rozpouštět do povolených odečtů.

A přijali Trumpa, který nemá páru o zahraniční politice a v duchu svého přesvědčení „co Putin dělá, dobře dělá“věří i tomu, jak rovněž řekl v nedělní debatě, že Rusko do Sýrie přišlo bojovat s Islám- ským státem. Jako by tam Putin nezachraňoval Asada a svoji základnu, která teď už není dočasná, ale trvalá, i když to v případě Moskvy vlastně není rozdíl.

A co se tedy týče náhlého šoku z Trumpova sexuálního mačismu? Vždyť z jeho testosteronového chlubení a pohrdlivých, urážlivých výroků vůči ženám by šel už před tím sestavit katalog. Psí obličej – tlusté, vypasené prase – třetiřadá štětka – pořádná zadnice – implantáty jako dvě trčící lampy – krev jí tekla z očí, krev jí tekla všude – všechny ženy v televizi se mnou flirtovaly, vědomě, nevědomě, s tím se prostě počítá – přijdou, odhodí vršek, odhodí kalhotky – upřímně, nevadilo by mi, kdyby byla nějaká antiviagra, něco s opačným efektem – garantuji vám, že s velikostí (penisu) nemám problém – myslíte, že by ji někdo volil s takovým obličejem? – a když Hillary nedokáže uspokojit svého muže, jak by uspokojila Ameriku?

V Trumpových nechutných veřejných výrocích, a to i na adresu jeho první man- želky Ivany, kterou veřejně podváděl se svojí tehdy budoucí druhou ženou, by šlo pokračovat, ale už jen jeden citát z jeho knihy Art of the Deal z roku 1987: „Kdybych vám měl vyprávět své skutečné příběhy se ženami, často vdanými, zdánlivě šťastně, a významnými, tak by tahle kniha byla zaručeným bestsellerem.“

Může jít o každý hlas

A co přesně tedy republikáni před zveřejním jedenáct let staré nahrávky o Trumpovi nevěděli, že až teď je jejich útlocit raněn? Rozdíl není asi ani tak v tom, že obsah nahrávky by šokoval je, jako že se v první reakci zdálo, že opravdu znechutil veřejnost, a to především středové a také některé republikánské voliče. A protože ve volebních okrscích, kde budou zákonodárci za necelý měsíc obhajovat své mandáty (celá Sněmovna reprezentantů a třetina Senátu), může jít o každý hlas, jevilo se mnohým najednou potřebné či přímo nutné Trumpa zavrhnout.

Zní to dost cynicky, a k některým politikům je to možná i nespravedlivé, někdo to snad i myslí upřímně. Ale výsledný dojem z republikánského vedení skutečně nejvíce připomíná ty tři opičky. Kandidátovi na viceprezidenta, hluboce věřícímu evangelikálovi Mikeu Penceovi, strážci rodinných hodnot, trvalo necelé dva víkendové dny, aby přijal Trumpovo „upřímné pokání“, a svou rozkolísanou víru v něj znovu našel. A pokud předseda sněmovny Paul Ryan říká, že Trumpa už nebude bránit, tak zároveň mlčky dodává, že je stále odhodlán jej podpořit čili volit.

A tato otevřená vrátka, kterými se dá dle potřeby chodit oběma směry, se nakonec ještě mohou hodit. Pondělní průzkum Wall Street Journalu ukázal, že 89 procent republikánských voličů chce stále dát Trumpovi svůj hlas. Na výhru ve volbách mu sice jen republikáni stačit nemohou, ale jejich hněv by pak v příštích volbách mohl smést i ty, kdo by nyní Trumpa zradili. A toho se opičky bojí více, než že by jim skutečně vadil „sexuální predátor in Chief“Donald Trump.