Stavební lobby zatím vítězí

Zemědělské půdy ubývá. S výběrem pozemků vhodných pro stavbu domů či průmyslových zón má pomoci aplikace

PRAHA Každý týden kvůli zástavbě Česká republika ztrácí tři až čtyři hektary zemědělské půdy. Od roku 1966 se snížila výměra zemědělské půdy o 290 000 ha, což odpovídá velikosti tří okresů. Významná část této plochy byla zastavěna. Přesto byla před prázdninami schválena novela zákona o ochraně zemědělské půdy, která snižuje poplatky za vynětí půdy pro rodinné domy; pro všechny krajské a obecní komunikace ruší poplatky úplně.

Podle ekologů je přijetí poslaneckého znění novely pro ochranu zemědělské půdy přesto úspěchem. Poslanci totiž mohli schválit senátní verzi novely, která by poplatky pro rodinné domy i veřejně prospěšné stavby v zastavitelném území obcí zcela zrušila.

Kážou vodu, pijí víno

Ministerstvo zemědělství přitom oficiálně deklaruje, že úbytek zemědělské půdy považuje za vážný problém. „Zastavování území je spolu s erozí největším problémem zemědělských půd v současnosti. V letech 2001–2006 ubylo v Česku 20 tisíc hektarů zemědělské půdy, tj. 11,2 ha za den. V roce 2006 byl úbytek půd pro osídlování a dopravní infrastrukturu odhadován na 16 ha za den. V roce 2007 ubylo 5226 ha, v roce 2008 potom 5096 ha, tj. 14 ha za den. Množství zakrytého povrchu za rok 2006 bylo v ČR 243 m2 na jednoho obyvatele, což je nad průměrem hodnot zemí EU. V současné době se podařilo problém zastavování území redukovat na nižší tempo v důsledku uplatnění novely zákona na ochranu půdního fondu a denní úbytek je přibližně 9 ha zemědělského půdního fondu,“píše se v aktuální zprávě ministerstva.

„Sobotkova vláda slíbila, že zástavbu na zemědělské půdě ztíží. Jsme však svědky pravého opaku,“kritizuje změny v zákoně Da- niel Vondrouš, legislativní expert Zeleného kruhu. Už v loňském roce vláda zavedla výjimky pro dálnice a průmyslové zóny. Právě poplatky jsou podle Vondrouše nejúčinnějším nástrojem chránícím půdu. „Je to tržní nástroj, který umožňuje investorovi rozmyslet se, jestli opravdu potřebuje tak velký kus zemědělské půdy, jestli nemůže svůj projekt přesunout na půdu, která už je nějakým způsobem zastavěná, mimo zemědělskou půdu nebo na půdu horší, kde jsou menší poplatky,“vysvětluje Vondrouš.

To, že poplatky skutečně fun- gují, dokazuje na číslech: zatímco mezi lety 2006 a 2010 bylo trvale vyňato ze zemědělského půdního fondu 1700 ha, po zvýšení poplatků v roce 2011 to bylo pouze 826 ha.

Jurečka: Na černozemi se už stavět nebude

„Potřebujeme, aby stát přestal neustále měnit pravidla. Jednou zpřísní poplatky, protože si uvědomuje, že se orná půda zastavuje, pak začne mít pocit, že je to moc přísné, tak je zase rozvolní,“pokračuje Vojtěch Kotecký, analytik centra Glopolis.

Poplatky za zábor půdy byly sice sníženy, ministerstvo zemědělství má však jiný plán, jak úbytek zemědělské půdy zpomalit. Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy vyvíjí aplikaci, která má lidem i developerům ukázat, kde se dá Česku stavět na méně kvalitní zemi. Program zobrazuje, kde se nachází jaký typ půdy – od chráněných území přes kvalitní černozemě až po nejméně kvalitní lokality. A pro budování domů nebo průmyslových zón nabídne jiné lokality než ty, které mají určitý stupeň ochrany.

V aplikaci jsou zároveň zanese- né nevyužité brownfieldy, které se podleministerstva dají k byznysu využít lépe než kvalitní zemědělská půda. „Je to problém zejména bývalých Sudet, kde stávající stav hyzdí krajinu,“uvedl ministr zemědělství Marian Jurečka.

Podle aplikace by se měl v budoucnu orientovat i stát při výběru míst, kde bude zřizovat například nové průmyslové zóny. „Chtěli bychom, aby otázky investičního záměru byly profiltrovány touto aplikací a aby to bylo povinné v rámci meziresortního řízení,“tvrdí Jurečka.

Základní verze bude dostupná veřejnosti, rozšířené informace pouze jednotlivým resortům. Plná verze má fungovat příští rok.

OSN varuje

Organizace pro výživu a zemědělství (FAO), spadající pod Organizaci spojených národů, vydala letos vůbec první souhrnnou zprávu o hodnocení stavu zemědělské půdy na Zemi.

Zpráva FAO není zrovna radostným čtením. Zatímco výnosy plodin se ve světě od roku 1960 zdvojnásobily, rozloha orné půdy vzrostla ve stejném období jen o osm procent. Mnohdy necitlivá, jen na produkci zaměřená intenzifikace zemědělské výroby může podle této mezinárodní organizace významně snižovat množství a kvalitu půdy.