Z voleb se vytrácejí voliči

PRAHA Kolik hlasů potřebuje senátor ke zvolení? Letošní druhé kolo voleb ukázalo, že stačí pouhých 6058 voličů. Tolik dostal v Ostravě Zdeněk Nytra a k vítězství to postačilo.

V řadě dalších míst to nebylo o mnoho lepší (Brno, Most, Ústí nad Labem), a tak letošní „senátky“vejdou do historie nejnižší účastí – o 27 nových křeslech rozhodlo něco přes 420 tisíc lidí, tj. 15,38 % oprávněných voličů.

A nejen to: Je to dokonce absolutní český volební rekord, i ke každým volbám do Evropského parlamentu přišlo lidí více, naposledy 18,20 procenta voličů.

Na důvodech se politologové vesměs shodují: „Voliči vždy chtějí po volbách nějaký konkrétní reálný výsledek,“poznamenává Pavel Šaradín. „Po komunálních, krajských nebo sněmovních volbách vznikají vlády, zastupitelstva nebo rady, které pak určují politiku. Ale tady to zvolením kandidáta končí,“míní politolog.

Podobně hovoří i Josef Mlejnek: „Když lidé nemají zkušenost, že se změna ve složení Senátu nějak reálně odráží do jejich ži- votů, tak k volbám moc nechodí,“domnívá se další český politolog.

Na tyto myšlenky navazují úvahy, zda upravit volební systém. Například politolog Jan Kubáček navrhuje zvážit, zda ze Senátu neudělat regionální komoru: „Když už totiž lidé k volbám jdou, preferují regionální osobnosti. Dnešním vítězem voleb je profese starosty,“uvedl Kubáček.

Jenže za posledních 8 let klesla i volební účast v krajských volbách. Pro srovnání – v roce 2008 se jich účastnilo 40 procent voličů, letos jen 34 procenta. buš, čtk