Skotové usilují o přístup na trh EU
GLASGOW/PRAHA První ministryně skotské vlády Nicola Sturgeonová rozehrála hru na několika frontách současně.
Její cíl však zůstává pořád stejný: chce zmírnit dopady brexitu na Skotsko i na Spojené království. Skotští voliči letos v červnu s 62 procenty odmítli odchod Británie z Evropské unie.
Poslanci Skotské národní strany (SNP) v britské Dolní sněmovně se již několik týdnů aktivně podílejí na formování široké prounijní koalice napříč politickým spektrem. Chtějí odvrátit takzvaný „tvrdý brexit“neboli zpřetrhání většiny dosavadních vazeb s Unií, a to včetně těch ekonomických.
„Nevěřím, že existuje nějaký mandát na vyvedení Spojeného království z vnitřního trhu, a nevěřím, že by proto existovala většina v parlamentu,“prohlásila Sturgeonová na výroční konferenci SNP, která skončila minulý víkend v Glasgow.
Zároveň zde také oznámila přijetí zákona, který se může stát odrazovým můstkem pro další referendum o skotské nezávislosti.
„Velká Británie mimo vnitřní trh není totožná se zemí, v níž se Skotsko v roce 2014 rozhodlo setrvat,“uvedla Sturgeonová a sklidila za to bouřlivé ovace delegá- tů. V pořadí druhý plebiscit by se mohl uskutečnit do konce roku 2020.
Přesto ale šéfka regionální vlády našlapuje kolem referenda opa- trně a nechává si otevřená zadní vrátka. Všechny dosavadní průzkumy totiž naznačují, že stoupenci nezávislosti by nyní nezískali většinu.
Naopak podpora pro pokračování unie s Anglií, Walesem a Severním Irskem se drží konstantně na 53 procentech. Navíc dle šetření agentury Ipsos Mori v součas- né době i většina Skotů případné opakování referenda o nezávislosti odmítá.
Včera pak Sturgeonová v rozhovoru pro BBC naznačila, jak by mohly vypadat budoucí vztahy Skotska s Unií. Uvedla, že její region bude usilovat o vlastní dohodu s EU, která by řešila přístup na vnitřní trh. „Chceme během příštích několika dní představit návrhy, jak by se něco takového dalo uskutečnit,“uvedla.
Sturgeonová proto usiluje o to, aby ústřední vláda v Londýně převedla další pravomoci na skotský parlament, jež by mu například dovolovaly uzavírání mezinárodních smluv nebo mít vlastní migrační politiku.
Skotská vláda chce využít jednání o brexitu k dalšímu přesunu pravomocí na regionální parlament v Edinburghu. Ten by mohl vyjednávat vlastní mezinárodní dohody, například s Evropskou unií o přístupu k vnitřnímu trhu.
Soud rozhodne, zda lze zahájit brexit bez parlamentu
Po dnešním dni by mělo být jasnější, jakým způsobem budou zahájeny rozhovory o odchodu Británie z Evropské unie.
Nejvyšší soud totiž rozhodne, jestli je může vláda premiérky Theresy Mayové zahájit bez předchozího mandátu od parlamentu.
Stěžovatelka, jíž je finanční manažerka Gina Millerová, odůvodňuje svůj podnět tím, že aktivace článku 50 Lisabonské smlouvy znamená nezvratný zásah do práv britských občanů. Proto se k tomu musí vyjádřit parlament, neboť červnové referendum o odchodu z EU mělo pouze poradní charakter.
Vláda se v této souvislosti naproti tomu odvolává na takzvanou „Královskou výsadu“(Royal Prerogative), která znamená, že vláda jedná jménem panovníka, a tedy nepotřebuje mandát parlamentu. Premiérka Theresa Mayová nedávno připustila, že poslanci mohou o zahájení rozhovorů debatovat, ale odmítá, aby o čemkoli podobném hlasovali a její kabinet svazovali.