Skoronobelisté, kteří nevyhráli

Shrňme si to: celkem jedenáct letošních laureátů Nobelových cen je už vyhlášeno (za fyziku, chemii, lékařství, literaturu, mír a za ekonomii), takže od roku 1901 bylo 579 cen rozděleno mezi 911 jmen a 23 organizací. Někdo dostal cenu i vícekrát; získalo ji tak 881 lidí.

A bezpočet dalších na ni nedosáhlo. Magazín Nature minulý týden sestavil tak trochu cimrmanovskou tabulku vynikajících vědců, kteří byli za své zásluhy častokrát navrženi, ale... vždycky skončili nejlépe druzí. Největším „smolařem“nobelovské historie, o němž zatím víme (neboť nominace se zveřejňují s více než padesátiletým zpožděním), je Gaston Ramon. Tento francouzský mikrobiolog, jenž vyvíjel vakcíny proti záškrtu a tetanu, získal 155 individuálních návrhů! Přesto však roku 1963 zemřel, aniž se stal nobelistou.

Záškrtem se zabýval i Émile Roux, imunolog, jemuž ani 115 nominací nestačilo k prestižní plaketě; dostal „jen“Copleyho medaili (1917) udílenou britskou Královskou společností od roku 1731 – loni ji obdržel fyzik a dnes už též nobelista Peter Higgs.

Proč cenu nedostali? I přes své značné zásluhy pracovali na tématu infekčních chorob, jemuž se věnova- li i jiní – třeba Emil von Behring, oceněný již vůbec první nobelovkou za fyziologii a medicínu v roce 1901, neboť objevil sérum proti záškrtu. A to není zdaleka ojedinělý případ... Populárně-vědecký časopis Scientific American přišel ještě před letošním udílením cen s názorem, že už bude čím dál těžší rozlišit individuální podíly vědců na složitých objevech. Jak vybrat jednoho až tři povolené badatele, kteří obor posunuli?

Za příklad poslouží dvě v současnosti favorizovaná témata. O genovou editační techniku CRISPR-Cas9, která je vskutku revolučním nástrojem, se zasloužilo několik týmů, jejichž mateřské ústavy mezi sebou vedou patentové bitvy. Troufne si Nobelův výbor rozhodnout, zda dá cenu jen jedné z autorek, Jennifer Doudnaové? Bude vyčkávat na soudy? Druhým příkladem je pak projekt LIGO, který letos odhalil gravitační vlny. Do celého výzkumu se zapojilo přes tisíc vědců! A proto se odborníci ptají: nenastal čas pro změnu pravidel?

Měřeno jen počtem vědeckých citací si Bob Dylan Nobelovu cenu zaslouží. Podle prestižního časopisu Science je totiž „nejcitovanějším“písničkářem v biomedicínské, ehm, literatuře.

Překvapení k nobelovkám patří. Letos se o ně zasloužil bard Bob Dylan, laureát za literaturu. Má na cenu nárok? Nemá? Uráží to spisovatele? Připomínek byla a je spousta. Nicméně něco pro odlehčení – měřeno jen počtem vědeckých citací si Dylan cenu zaslouží. Podle prestižního časopisu Science je totiž „nejcitovanějším“písničkářem v biomedicínské, ehm, literatuře. Do loňska nasbíral 727 odkazů, parafrází a citací! Nejstarší článek vyšel v The Journal of Practical Nursing (1970) a nese název The Times They Are a-Changin’.