Varování Andrejovi

ANO může za rok vyhrát, a přesto zůstat na ocet

Krajské a senátní volby by měly být pro Andreje Babiše velikým varováním: za rok může opět zvítězit, a přesto zůstat na ocet. Premiérské křeslo může vítězi proklouznout mezi prsty, ani nebude vědět jak. Vůbec to nemusí být „spolčení starých struktur“. V druhém kole se proti kandidátům ANO nespikl Bohuslav Sobotka s Miroslavem Kalouskem, ale někdo mocnější – volič. Babišovu hnutí tak reálně hrozí to, co se přihodilo Vladimíru Mečiarovi v roce 1998, Robertu Ficovi o dvanáct let později nebo v témže roce 2010 Jiřímu Paroubkovi: vyhraje volby do Poslanecké sněmovny, ale nebude schopen sestavit většinovou vládu.

Ne, v žádném případě nechceme výsledek víkendového hlasování při mizivé účasti přeceňovat. Lidovci vždycky senátní volby „uměli“. V osobě Petra Pitharta získali post historicky prvního předsedy druhé komory, ačkoli zdaleka neměli nejsilnější klub a ačkoli vítězná ODS tehdy před dvaceti lety poslala do druhého kola 80 kandidátů. KDU-ČSL byla veleúspěšná zejména za časů opoziční smlouvy, kdy její (pardon, takzvaně „čtyřkoaliční“) kandidáti dokonce obsadili v Senátu většinu. Na výsledek voleb do Poslanecké sněmovny tyto úspěchy nikdy neměly pražádný vliv.

Pan Babiš se nemusí bát vítězství lidovců. Ale toho, že svou rozpínavostí přiměje politickou konkurenci k tomu, že nakonec utvoří vládu bez něj. A zejména pak toho, že lidovci spolu se starosty vyluxují stejný ideově nevyhraněný elektorát, o nějž se opírá ANO. Ostatně sám fakt, že starostové Petra Gazdíka, o jejichž případnou podporu Andrej Babiš velmi dlouho a velmi důsledně usiloval, dali přednost lidovcům, je miliardářovu hnutí ostrým varováním. Petr Kamberský