Volat neoceněným? Nesmysl
PRAHA Šéf hradního protokolu Jindřich Forejt tvrdí, že nikdy nikomu nesděluje, že dostane řád nebo medaili. Podobně hovoří i prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček. Včera pro Seznam.cz sice potvrdil, že Forejt Jiřímu Bradymu 12. října volal, ale jen aby „indikoval některé údaje“. Popírá, že by mu sdělil podrobnosti ceremonie. Hrad trvá na tom, že Brady nikdy nebyl na listině oceněných.
Naopak Brady a jeho manželka opakují, že Forejt po telefonu o vyznamenání Řádem TGM hovořil. „Dostali jsme detaily, kolik lidí se může pozvat, kdy to začne, jak to bude celé probíhat,“říkají.
I několik osobností vyznamenaných v minulosti Zemanem LN potvrdilo, že nejprve se o ocenění dozvěděli z Hradu telefonicky, a to přibližně 14 dní před 28. říjnem. O předběžném telefonátu hovořil pro Frekvenci 1 i jeden z letošních budoucích oceněných, zpěvák Daniel Hůlka. Písemné pozvání s podrobnostmi ceremonie podle informací LN obdrželi ocenění až po kontrasignaci premiérem, jehož spolupodpisu prezidentské vyznamenání podléhá.
Standardní postup
Volat budoucím vyznamenaným patří k běžné praxi. „Telefonický kontakt probíhal tři týdny předem. Byl nesmírně důležitý. Zjišťovalo se, zda vyznamenaní žijí, v jakém jsou zdravotním stavu, zda jsou ochotni řád přijmout a za jakých okolností. To platilo zvláště pro případy lidí, kteří žili v zahraničí,“vysvětlil LN Ivo Mathé, bývalý vedoucí prezidentské kanceláře Václava Havla. Vzpomněl i na případ, kdy při přípravě hradní kancelář narazila na problém. „Stalo se, že dirigent v Británii Jiří Bělohlávek nemohl převzít státní vyznamenání, protože měl 28. října koncert. Musel být zajištěn zástupce,“dodal Mathé.
Kategoricky však vyloučil, že by byl za Havla telefonicky osloven člověk, který nakonec vyznamenání nezískal. „Zcela vylučuji, že by se telefonovalo člověku, na kterém nebyla shoda. To si koledujete o nesmírně trapný okamžik. V době, kdy se telefonovalo, znal přesný seznam i premiér,“upozornil Mathé.
Popsal i náročnost výběru vhodných adeptů. Havel kvůli tomu vytvořil zvláštní komisi. V ní zasedali zástupci sněmovny, Senátu, Vojenského historického ústavu, Akademie věd i vlády. Na nich bylo vytvořit z nepřeberného množství kandidátů finální seznam pro prezidenta. Dbali především na profesní vyváženost i na to, aby například nebylo uděleno příliš mnoho vyznamenání in memoriam. Cílem
Havlův nástupce Václav Klaus již o vyznamenaných rozhodoval sám. I za něj ale platilo, že kandidáti byli kontaktováni v předstihu telefonicky. „Již někdy od dubna vznikal seznam navržených a na pravidelných poradách se zužoval, až z něj vzešel okruh těch, kdo ten rok vyznamenání dostali,“řekl LN Jiří Weigl, Klausův kancléř.
Prezidentská kancelář i tehdy postupovala individuálně. „Praxe byla taková, že u lidí, kteří přicházeli v úvahu, se předem zjišťovalo, jestli jsou schopni přijet ze zahraničí. V opačném případě přebíral vyznamenání například starosta obce, v níž se daný kandidát narodil,“vysvětlil Weigl.
Nepřímo vyloučil, že by se volalo lidem, kteří vyznamenání nezískali. „Ty lidi nemůžete oslovit tak, že se jich zeptáte, jestli by náhodou nemohli být vyznamenaní. Dělalo se to až ve chvíli, kdy to bylo známé, tedy těsně před vyznamenáním,“doplnil Weigl.
Aktuální spor o (ne)udělení vyznamenání Jiřímu Bradymu u příležitosti oslav 28. října okomentovali pro LN dva bývalí hradní kancléři. Podle nich mají telefonáty s budoucím vyznamenaným předejít problémům.