Valonský David bojuje proti Goliášovi

Valonské „non“obchodní smlouvě CETA má širokou a zaujatou podporu veřejnosti – alespoň ve frankofonních částech Belgie. Mladí Valoni na sociálních sítích sdílejí videa obsahující argumenty proti přijetí dohody, účastní se demonstrací, vylepují plakáty na univerzitních chodbách; ti dříve narození zase diskutují o nevýhodách dohody mezi EU a Kanadou třeba na trzích s lokálními potravinami.

Odpůrci z řad obyčejných obyvatel svůj postoj vysvětlují většinou strachem z dovozu geneticky modifikovaných a chemicky ošetřených potravin, často také nesouhlasí s protežováním velkých podniků a obávají se bezmoci jednotlivých států v případných arbitrážích. Mnohým navíc vadí, že jednání o CETA probíhají za zavřenými dveřmi.

„ Mnoho z nás doufá, že smlouva nakonec neprojde. Když podobná dohoda vznikla mezi Kanadou, Spojenými státy a Mexikem, mělo to opravdu špatné následky,“řekla LN mladá socioložka Coralie Darcisová z Univerzity v Lutychu. „Jde o částečné přijetí severoamerických pravidel, kterým se lokální zemědělci a obchodníci budou nuceni přizpůsobit. To může mít hmatatelné společenské i ekologické dopady,“upozorňuje Darcisová a dodává, „Je trochu neuvěřitelné, že malé Valonsko jako jediné blokuje Evropu.“

Také belgická frankofonní média přirovnávají situaci, kdy se Valonsko staví proti EU, k boji Davida s Goliášem. Představa odporu relativně malého regionu proti EU ale rezonuje i ve Vlámsku. „Debata o CETA se týká jádra evropské demokracie. Může členský stát říct ne, pokud Evropa jako celek už řekla ano? To je otázka,“uvažuje komentátor vlámského deníku De Morgen Bart Eeckhout.

mezi desetkrát lidnatější Kanadou a Evropskou unií, kde žije půl miliardy obyvatel.

BRUSEL/PRAHA Sedm let příprav, stovky jednání – a vše je teď v troskách. Belgický premiér Charles Michel včera oznámil šéfovi Evropské rady Donaldu Tuskovi, že jeho země nemůže podepsat obchodní dohodu s Kanadou. Nepřesvědčil zastupitele frankofonního regionu Valonsko, aby stáhli své nesouhlasné stanovisko vůči smlouvě, a bez souhlasu všech regionálních parlamentů země ji tak belgická vláda nemůže podepsat. „Žádali po nás zcela jasnou odpověď, která v tuto chvíli zní ne,“řekl premiér Michel.

Plánovaný čtvrteční summit mezi Evropskou unií a Kanadou tak podle všeho padá. A to přesto, že s chystaným dokumentem souhlasí všechny ostatní unijní země.

Valonský socialistický premiér Paul Magnette neustoupil. Ještě v neděli přitom ubezpečoval, že dosažení dohody je už jen otázkou vyřešení malých detailů. Názor nakonec změnil. Uvedl, že chce na vyjednávání více času. Odhaduje, že dohoda by mohla být uzavřena do konce roku.

Osud transatlantické obchodní dohody s názvem CETA je tedy nejistý. Proč vlastně Valonům tolik vadí?

Strach z globalizace

Podle belgického listu La Libre Belgique se lidé ve Valonsku obávají, že chystaná smlouva otevře dveře velkým nadnárodním společnostem, které ohrozí jejich menší podniky. Bojí se také o své vysoké platy a zabezpečení na pracovním trhu.

Kanadská konkurence dělá vrásky také valonským farmářům, v podtextu jejich prohlášení jsou cítit neurčité obavy z globali- začních trendů. Bojí se o export svého hovězího a vepřového masa. Nejde ovšem ani tak o dohodu s Kanadou. Podle odhadů by otevření volné zóny zvýšilo obchodní výměnu mezi EU a „javorovými listy“o zhruba 20 procent. Evropským zemím by přinesla zisk ve výši 12 miliard eur.

Kanada však nepatří mezi hlavní obchodní partnery EU, stojí až na 12. místě za Tureckem či Saúdskou Arábií.

Belgičtí odpůrci volného obchodu mají spíše obavy, že schválení smlouvy představuje jen přípravu na podstatnější dohodu se Spojenými státy, nazvanou Transatlantické obchodní a investiční partnerství (TTIP), případně s dalšími partnery, jako je Čína.

Mezi důvody valonské neústupnosti zmínil vlámský list De Morgen také samotnou osobu Paula Magnetta, který podle komentáře listu využil snadnou příležitost, jak zvýraznit svou reputaci a představit se jako výrazná osobnost belgické levice. Představitelé EU uvedli, že pro rozptýlení obav Valonů učinili maximum. Do pozdních večerních hodin včera o za- blokované situaci mluvili s belgickými představiteli šéf Evropské komise Jean-Claude Juncker a šéf Evropské rady Donald Tusk.

Kanadští politici sledovali dění v Belgii jen zdálky. „Kanada je zklamaná, na tahu je ale Evropa. Doufáme, že je možné najít řešení,“citovala agentura Reuters kanadskou ministryni obchodu Christiu Freelandovou, která o víkendu opustila krachující jednání v Evropě a vrátila se do vlasti.

„Souhlas vyslovilo belgické Vlámsko, federální zastupitelé i německá komunita, přesto souhlas nemáme,“zalitoval představitel belgických Vlámů Geert Bourgeois. „Celý svět se nám směje,“dodal.

Zklamaní Vlámové

Paradoxně jsou to ale sílící požadavky belgických Vlámů, které přispěly k současné patové situa- ci. Ve federální Belgii představují Vlámové silné autonomní hnutí, které už dekády „ukrajuje“pravomoci federální belgické vládě.

Vlámové jsou přitom podle bruselského listu Politico vytrvalí stoupenci liberalizace obchodu. V tomto případě jsou proti valonskému odporu bezmocní. „Vlámové prosazovali pravomoci regionů, nemohou nyní říct, že tentokrát by to nemělo platit,“vysvětluje Carl Devos, politolog z univerzity v belgickém Gentu.

Frustrace Vlámů vyplývá i z čísel. Vlámsko, rozvinutější než postindustriální Valonsko, by se na volném obchodě s Kanadou mělo podílet z 83 procent, Valonsko jen z 15 procent, zbytek připadá na Brusel.

„Neměli bychom ze sebe dělat blázny, celý svět se dívá,“komentoval zablokování dohody vlámský podnikatel Hans Maertens.