Zemanova stará prohra stále straší ČSSD

PRAHA Nestává se často, aby Miloš Zeman odněkud utíkal. Navíc bez toho, aby utrousil aspoň jeden ze svých štiplavých bonmotů. Přesně to se ale stalo 24. ledna 2003. Na Hradě tehdy poslanci a senátoři vybírali nového prezidenta. Mírným favoritem byl expremiér Zeman. Proti očekáváním ale utrpěl debakl, když se zastavil už v prvním kole. Hradčany opouštěl ve spěchu, mimo kamery a mikrofony novinářů.

Jeho neúspěch byl výsledkem rozkolu v ČSSD. Straníci se rozdělili na pro a protizemanovská křídla. Propad někdejšího předsedy vlády byl triumfem proudu, který představoval hlavně budoucí premiér Stanislav Gross. Spolu s ním slavil ale i Vladimír Špidla, jenž byl v tu dobu šéfem strany a stavěl se proti Zemanově kandidatuře na Hrad.

Zemanův nelichotivý výsledek tehdy výstižně komentoval místopředseda KSČM Jiří Dolejš. „Polovina sociálních demokratů nevolila svého vlastního kandidáta. Kdybych to měl personifikovat, možná Grossovi muži podpořili spíš Václava Klause,“zmínil jméno pozdějšího vítěze prezidentského klání.

Když jeden z pamětníků a hlavních postav tehdejší protizemanovské akce dnes vzpomíná na rok 2003, popisuje celý akt s nadsázkou jako „polomafiánskou“organizaci. „Nikdo z poslanců nevěděl, kdo všechno je součástí plánu. Hlavní postavou byl Gross, který dobře věděl, že má-li být akce úspěšná a neprozrazena, musí o ní vědět co nejméně lidí. Měli jsme tudíž jen útržkovité informace,“řekl LN pod příslibem anonymity.

Komunikace prý fungovala systémem pyramidy. V čele struktury stál Gross, pod ním byli tři styční „důstojníci“. „Nikdy jsme se nedozvěděli, kdo všechno proti Zemanovi hlasoval. Hlasovalo se tajně, takže ani Zeman nemohl vědět, kdo ho ve volbě potopil. Mohl jen zjišťovat mezi svými spojenci v sociální demokracii,“dodal zdroj LN.

A to přesně také Zeman dělal. Expremiér se kvapem stáhl z politiky. Ve svém azylu na Vysočině sbíral informace a dedukoval, až přišel se seznamem 27 zrádců. Údajně si nechal vyrobit balíček karet, v němž každý list představoval jednoho doživotního nepřítele – sociálního demokrata, který pro něj nehlasoval.

Soupis všech zrádců se nikde v kompletní podobě neobjevil. Místa „arcilotrů“však Zeman vyhradil Stanislavu Grossovi, Vladimíru Špidlovi, Petře Buzkové, Jaroslavu Tvrdíkovi, Lubomíru Zaorálkovi a dnešnímu premiérovi Bohuslavu Sobotkovi.

Interní dokument o „škůdci“

Buzková je řadu let mimo politiku, s Tvrdíkem se udobřil, bývalý premiér Gross je po smrti. Těm ostatním ale Zeman vytrvale zne- příjemňuje život. Až tak, že předseda ČSSD Bohuslav Sobotka na loňském sjezdu strany vyhradil jeden z interních dokumentů pro delegáty podrobné analýze činnosti „škůdce“. „Počínaje neúspěšnou prezidentskou volbou v roce 2003 lze v jeho dalším politickém angažmá pozorovat příklady jednání, které sociální demokracii poškozovaly,“píše Sobotka.

Zemanovi vyčítá, že v roce 2007 podpořil poslance ČSSD Miloše Melčáka aMichala Pohanku, kteří přeběhli a umožnili vznik vlády pod taktovkou ODS. Kritizuje vznik Strany práv občanů, která se jako zemanovská partaj ve volbách 2010 vymezovala proti ČSSD a ukradla jí cenná procenta hlasů. „V roce 2008 Miloš Zeman otevřeně podpořil kandidáta pravice Václava Klause na funkci prezidenta,“pokračuje Sobotka.

Lamentace předsedy strany dostatečně ukazuje, že ČSSD bere Zemana jako hrozbu. Nynější prezident navíc bude mít výtečnou příležitost se zbylým zrádcům definitivně pomstít. Za rok bude rozhodovat o tom, koho pověří sestavením nové vlády po sněmovních volbách.

Jak naznačila lánská schůzka po těch posledních, je připraven dát šanci svému křídlu v ČSSD, aby zatočilo se Sobotkovým klanem. Motivace je přitom stejná celých těch třináct let. Odveta za osudný 24. leden. „Je to věc, která má vliv nejen na politiku sociální demokracie, ale vlastně na politický vývoj od roku 2003 v zásadě dodneška,“potvrzuje politický matador ČSSD Zdeněk Škromach, který má k Zemanovi blízko.

Neúspěch Miloše Zemana v prezidentské volbě z roku 2003 má vliv na českou politiku a ČSSD dodnes.