Chybí nám kultura kompromisů
Evropskou unii opustit nechceme, naopak si přejeme, aby se v některých oblastech integrovala ještě více, říká místopředseda maďarského parlamentu Gergely Gulyás.
LN Nedávné výročí zahájení maďarského povstání v roce 1956 ukázalo, jak moc je země rozdělena mezi stoupence a odpůrce vlády. Nebyla to příležitost pokusit se na chvíli překonat spory?
Hledali jsme možnost, jak výročí oslavit společně. Připravili jsme společné prohlášení, které měli podepsat šéfové všech pěti stran zastoupených v parlamentu.
Podepsali ho Zelení, Jobbik, křesťanští demokraté, ale socialisté to jako jediní odmítli. To je pozoruhodné, pokud si uvědomíme, že jsou právními nástupci komunistické strany.
Velmi jsme o jejich podporu stáli, protože jsou důležitou stranou, dokázali třikrát vyhrát volby. Pro maďarskou politiku je bohužel příznačné, že od pádu komunismu v roce 1989 v ní panuje atmosféra „studené války“a nedokážeme ji překonat.
LN Kde jsou kořeny tohoto stavu?
Řekl bych, že hlavním důvodem je, že vMaďarsku vznikla po roce 1989 velmi silná dělící linie mezi komunisty a nekomunisty, což stále ještě přežívá.
Není to samozřejmě dobré, nicméně jsme se s tím posledních 27 let naučili žít. Vybavuji si slova jednoho z maďarských politických expertů, Pétera Tölgyessyho. Ten byl po roce 1989 předsedou liberálního Svazu svobodných demokratů (SZDSZ), pak přestoupil k Fideszu a byl členem její frakce.
Dnes je ale kritikem současné vlády. Tölgyessy prohlásil, že maďarský státník z řad pravice může být dobrý pouze tehdy, pokud už nežije.
V dobách, kdy vládl pravicový premiér József Antall, socialisté na něj tvrdě útočili – asi tak, jako na stávající Orbánovu vládu. Po Antallově smrti začala prvního demokratického premiéra po roce 1989 uznávat i levice.
LN Vládní strana Fidesz má téměř dvoutřetinovou většinu v parlamentu. Zachází s ní ale odpovědně? Pokoušeli jste se víc zapojit opozici?
Určitě. Předseda rozpočtového výboru a šéf výboru pro kontrolu tajných služeb náleží opozici.
Sdílíme názor, že nevládní stra- ny mají hrát v demokratickém právním státu důstojnou roli.
Před dvěma lety ztratila vláda ústavní většinu v parlamentu, takže teď musí pro zásadní normy hledat podporu opozice. Šance na dohodu je přitom v takovýchto případech méně než desetiprocentní, protože maďarské politice chybí kultura ke kompromisům.
LN Nedávno voliči odmítli v referendu unijní kvóty na přerozdělování uprchlíků. Co bude následovat?
Cílem bylo zabránit, aby návrh Evropské komise vůbec prošel. Referendum jsme považovali za vhodný nástroj. A stejně tak dobrým nástrojem může být i připravovaná změna ústavy. Naše právní pozice je, že musíme dodržovat mezinárodní dohody v oblasti uprchlíků, stejně tak i právo EU.
Ale dohoda o závazných kvótách šla proti mezinárodnímu právu i unijním pravidlům.
My chceme v naší ústavě zakotvit, že platí mezinárodní úmluvy o první bezpečné zemi. Změna ústavy je důležitá i z toho důvodu, že jsme byli první, kdo nechal o kvótách rozhodnout občany. Pokud je nějaké téma podobně důležité jako migrace, pak je důležité zjistit, co si o tom myslí voliči. LN Povede změna ústavy k omezení migrantů v zemi?
To nechceme, protože to by bylo v rozporu s ústavou. Nás se hodně dotklo, když nám bylo z různých stran vytýkáno, že neplníme naše humanitární povinnosti, což není pravda.
Když zuřila válka v Jugoslávii, přijali jsme několik desítek tisíc uprchlíků, protože jsme byli první bezpečnou zemí.
My si uvědomujeme naši globální odpovědnost, ale pomáhat bychom měli přímo na místech, kde migrační krize vzniká.
Teď například začneme stavět nemocnici v Sýrii a mohl bych uvést i další aktivity přímo v regionu, které máme v plánu. Jedině takovéto řešení má smysl.
Pokud vidíme důsledky v Německu, kam loni dorazil milion lidí, tak vidíme, jak silně to destabilizovalo tamní vnitropolitickou scénu, posílilo to extrémní politické síly.
LN A kolize s EU se kvůli ústavnímu dodatku neobáváte?
Ne. My jsme ten text poslali předsedovi Evropské komise a jsme samozřejmě připraveni reagovat na případné připomínky a diskutovat o nich. Ústavní zákonodárství sice je věcí národních států, ale musí být samozřejmě v souladu s evropským a mezinárodním právem.
LN Maďarsko a Slovensko podaly kvůli kvótám žalobu k Soudnímu dvoru EU. Přijmete jeho verdikt, i kdyby dal Komisi za pravdu?
Samozřejmě, že jeho výrok uznáme. Jsme toho názoru, že rozhodnutí EU o kvótách nebylo po právní stránce korektní.
Komise a rada se pokusily obejít premiéry, protože hrozilo veto Maďarska a Slovenska.
Rozhodnutí, co bude se všemi lidmi, kteří přišli v minulých letech do Evropy, se dotýká migrační politiky, která je v kompetenci národních států – na rozdíl od uprchlické politiky, která patří do oblasti společných politik. LN Kampaň před referendem byla namířena proti „Bruselu“. Co ještě drží Maďarsko v Unii? Existují nějaké červené linie?
Něco takového nemáme. Jednotlivé státy nemohou uspět v globální soutěži, pokud budou jednat na vlastní pěst.
Proto nemá institucionální spolupráce evropských států žádnou alternativu. Druhou otázkou samozřejmě je, jak Brusel funguje. Řekl bych, že to, co Brusel předvádí, je „antireklamou“pro EU.
Maďarská vláda prosazuje v některých otázkách i větší míru integrace. Chceme evropskou armádu, také bychom podpořili stálý sankční mechanismus při porušení maastrichtských kritérií.
Politická elita Evropské unie je bohužel netolerantní, protože odmítá, aby souběžně existovaly odlišné modely
LN Něco takového ale u uprchlíků odmítáte…
To je pravda. Proto je třeba jasně určit, co má být v kompetenci unijních orgánů a co má zůstat ošetřeno národními státy. To nás vede k nutnosti diskutovat i o určitých společných principech. Například Maďarsko, Česko, Slovensko a Polsko budou mít na spoustu věcí jiný názor než skandinávské země. Chce to toleranci.
Politická elita Evropské unie je bohužel netolerantní, protože odmítá, aby souběžně existovaly odlišné modely.