Šperk či váza? Byznys s mrtvými nezná hranic
PRAHA Po smrti na člověka zákon pohlíží především jako na potenciální hygienické nebezpečí. Mrtvé tělo totiž kvůli rozkladným procesům, které v něm začínají probíhat okamžitě po smrti, představuje zdravotní riziko. Není tak možné třeba pohřbít příbuzného na zahradě rodinného domu, pod jeho oblíbeným stromem. Zkrátka nikde kromě oficiálního pohřebiště. Pokud by se pozůstalý tímto zákonem neřídil, hrozí mu pokuta až 20 tisíc korun, a ještě zaplatí náklady za řádný pohřeb.
Něco zcela jiného ale je, co se stane s ostatky po zpopelnění. Kremace je totiž naroveň klasickému pohřbu do země a ze zesnulého se tak stává podle zákona pohřbený.
S popelem je ale možné manipulovat podle libosti. Popel zesnulé maminky tak můžete jako součást šperku nosit kolem krku a zrovna tak může zesnulý dědeček sloužit třeba jako těžítko na psacím stole. Fantazii se totiž v pohřebnictví meze nekladou. Zcela tak záleží na pozůstalém, zda si ponechá ostatky příbuzného doma na prádelníku, nebo jestli urnu nechá uložit do rodinné hrobky.
Pokud se ale rozhodnete splnit maminčino poslední přání a rozptýlit její popel do Vltavy nebo na louce jejího dětství, má to přece jen háček. Pro rozptyl popela je totiž vyžadován souhlas majitele pozemku.
Pohřební průmysl je lukrativní byznys, a proto se objevují stále nové firmy, které se tomuto odvětví věnují. Dobře totiž vědí, že když jde o sentiment, neexistují téměř žádné hranice. Stejně tak jako jsou novomanželé ochotni utratit desetitisíce za obřad, aby mohli navždy vzpomínat na jeden perfektní den ve svém životě, jsme ochotni zaplatit i za to, aby vzpomínky na naše blízké byly trvalé a dokonalé. Na tyto emoce sázejí i firmy, které nabízejí, že z našich zesnulých udělají téměř jakýkoli ozdobný předmět.
A pro pozůstalé, kteří se pro podobný postup rozhodnou, existuje široký sortiment nabídek. Pokud si například chcete z dědečkových ostatků nechat vyrobit umělecké dílo a vystavit si jej v prostředí domova, stačí kromě samot- né kremace zaplatit dva až čtyři tisíce korun. Specializovaná firma popel zataví do vybraného uměleckého předmětu. Vybrat si můžete hned z několika skleněných vzorů. Dědeček tak na vás doma může shlížet z křišťálového srdce, perlorodky nebo třeba skleněného stromu.
Další variantou, jak uložit popel zesnulého, mohou být stříbrné náramky nebo přívěsky. V každém takovém předmětu totiž je malá dutina, do které se vsype popel vašeho blízkého a utáhne se šroubem. Obrazně pak klidněmůžete vyrazit s příbuzným na krku do divadla nebo na ples.
V popsaných případech firma ale použije jen pár gramů popela zesnulého. Musíte tak stále ještě někde pohřbít popel zbylý. Existují ale i metody, které tenhle problém vyřeší.
V roce 2000 například v Rusku vymysleli opravdu originální způsob, jak lze s popelem po kremaci naložit. O tři roky později začala podobnou službu nabízet i firma ve Spojených státech. Ze zesnulých příbuzných si totiž můžete nechat udělat diamant. Stačí odeslat popel specializované firmě, vybrat si, jak má být šperk vybroušen, kolik má mít karátů a jakou má mít barvu, a pak už jen počkat, až kurýr přiveze maminku či dědečka v zářivé podobě umělého diamantu. Pochopitelně jemožné nechat drahý kámen zasadit do šperku, i když otázkou je, kam budete šperk vyrobený z popela někoho, na kom vám opravdu záleželo, vlastně nosit.
Tomuto byznysu se na světě věnuje jen několik málo firem, nejbližší z nich, která má zastoupení i v České republice, najdeme ve švýcarském městě Chur. Takový způsob zpracování popela ale rozhodně nepatří mezi ty nejlevnější. Tento technologický postup je poměrně náročný, samotná tvorba diamantu trvá zhruba měsíc a za diamant z příbuzného zaplatíte od pětačtyřiceti do tří set padesáti tisíc korun.
Umělé diamanty je ale možné nechat vyrobit nejen z popela příbuzných. Diamant vám udělají i z vašeho oblíbeného psa nebo kočky. Pro narcistní jedince je potom určena i možnost nechat si vyrobit diamant třeba z vlastních vlasů.
Umělý diamant je možné nechat vyrobit i z popela příbuzných