Jan Kačer se dočkal sladkého života

Divadelní mág a herecká hvězda nové vlny českého filmu je člověkem mnoha životních, divadelních i filmových rolí. Jan Kačer – vážný, přemýšlivý a podle svých slov i přísný a částečně asketický režisér – je už déle než půlstoletí nedílnou součástí české kultury.

Největší profesní uznání si získal jako divadelní režisér. Výčet jeho inscenací z Činoherního klubu, u jehož zrodu v roce 1965 stál, je zapsaný v dějinách českého divadla: Gogolův Revizor, Čechovův Višňový sad, Gorkého Na dně či Pinterovy Narozeniny.

Širokou popularitu mu však vynesly herecké role. Divákům utkvěl v paměti jeho fanatický rytíř Armin von Heide ve Vláčilově Údolí včel či slavný tajný agent W4C. Celkem si Kačer zahrál v padesátce snímků či seriálů, nejznámější jsou Jana Eyrová, Smrt si říká Engelchen, Flirt se slečnou Stříbrnou, Svědek umírajícího času nebo Člověk proti zkáze.

Již během studia na pražské DAMU působil v ostravském Divadle Petra Bezruče, kam po dokončení školy se skupinou svých spolužáků přesídlil. Tamní divadlo se mu podařilo výrazně oživit. Následovala hvězdná éra v Činoherním klubu, v polovině 70. let však byl poslán do „vyhnanství“zpět do Ostravy. Paradoxně směl hostovat v zahraničí, ale deset dlouhých let odloučení od rodiny nesl těžce. Přes půl století žije s manželkou Ninou Divíškovou, vychovali tři dcery.

V roce 1986 se do Prahy, tentokrát do Divadla na Vinohradech, vrátil. V roce 1990 přešel do Národního divadla. Sedm let tam režíroval nové inscenace, nyní je již pouze členem hereckého souboru.

Touha aktivně se podílet na životě společnosti jej přivedla do světa politiky. V letech 1990 až 1992 byl poslancem za Občanské fórum a později Občanské hnutí. Od roku 1995 pak desetiletí stál v čele Nadace Charty 77.

Letos se dožil osmdesátky a při té příležitosti poznamenal: „V těch osmdesáti člověk vidí svět, který do té doby neviděl. Bez ctižádosti, bez touhy vyniknout, bez zlodějství, bez zlejch úmyslů, a najednou máte ten život jakoby sladkej.“dom, čtk