„Pokladnici moří“ochrání nová dohoda

SYDNEY/PRAHA Ochránci přírody na celém světě to považují za průlom při ochraně vzácných ekosystémů na planetě Zemi.

V Rossově moři před pobřežím Antarktidy má na ploše 1,55 milionu kilometrů čtverečních vzniknout největší mořská přírodní rezervace na světě.

Příslušnou dohodu uzavřeli v australském Hobartu včera ráno středoevropského času členové Komise pro zachování živých mořských zdrojů v Antarktidě (CCAMLR), již tvoří 24 států a Evropská unie. né státy a Nový Zéland, jimž také připadne úkol nově vzniklou rezervaci chránit.

Americký ministr zahraničních věcí John Kerry označil kompromis „za záruku pro zachování poslední nedotčené oceánské pustiny“. Dle odborníků by mohl mít dopad na životní podmínky více než deseti tisíc živočišných druhů žijících v oblasti Jižního oceánu.

Ve zdejším extrémním klimatu spolu žijí tučňáci, tuleni, velryby, delfíni, sépie a albatrosi. Ve vodě v Jižním oceánu, která je bohatá na živiny, žijí drobní korýši, tak zvaný kril. Ten představuje nejenom zdroj potravin pro ryby nebo mořské savce, ale je využíván jako krmivo pro rybářské farmy či k výrobě léčiv.

Navzdory dosaženému kompromisu považují některé ekologické organizace, jako Světový fond na ochranu přírody (WWF), dohodu za nedostatečnou. Vadí jim její časová omezenost na dobu 35 let. „Zóny na ochranu moří musejí být zřízeny jednou provždy,“řekl k tomu Chris Johnson z australské pobočky WWF.

Naproti tomu Mike Walker z ekologické organizace Arctic Ocean Alliance ji označuje za přelomovou, protože na rozdíl od samotného teritoria Antarktidy nebyly rozsáhlé plochy okolních moří dosud nijak chráněny.

Dohodě dlouho bránil odpor Ruska

Rozhodující průlom v jednáních nastal, když Moskva vzdala svůj odpor proti vymezení velikosti území, na kterém měl být do budoucna zakázán rybolov.

Rusko tak bude smět i nadále lovit například ledovky antarktické, ovšem pouze na územích, kde jim v sítích uvízne méně nedorostlých ryb. Další státy, které přijetí dohody v minulosti bránily, jako

Mořská přírodní rezervace u Antarktidy

Ukrajina nebo Čína, svůj odpor vzdaly již dříve. Nedotčenost zdejšího ekosystému, jenž bývá označován odborníky za „poklad- nici moře“souvisí i s tím, že se tam zřídkakdy dostanou lodě.

Antarktida, která se rozkládá okolo jižního pólu, je kontinen- tem s nejvyšší průměrnou nadmořskou výškou, zároveň je nejsušším, nechladnějším a největrnějším kontinentem.

Je zcela pokryta ledem, přičemž jeho tloušťka dosahuje na některýchmístech více než čtyř tisíc metrů. Ve zdejším ledu je vázáno až devadesát procent veškerého ledu na planetě a odpovídá až sedmdesáti procentům celosvětových zásob sladké vody.

V zimních měsících od března do září v Antarktidě vůbec nevychází slunce, v letních naopak nikdy nezapadne. V určitých oblastech Antarktidy dosahují teploty až minus devadesáti stupňů Celsia. Status šestého kontinentu je definován Mezinárodní dohodou o Antarktidě z roku 1959.

Ta stanoví, že zde mohou působit vědci z celého světa, kteří smějí provádět pouze výzkum sloužící k mírovým účelům. Její platnost vyprší v roce 2041.

Řada vědců působících na některé z výzkumných stanic se věnuje dopadům klimatických změn. Mnozí očekávají, že kvůli oteplování moří se řada živočišných druhů postupně přesune do chladnějších vod u Antarktidy.

Až 35 let bude zakázán v Rossově moři při pobřeží Antarktidy veškerý rybolov, a to kvůli vzniku největší mořské přírodní rezervace na světě. Americký ministr zahraničních věcí John Kerry označil kompromis „za záruku pro zachování poslední nedotčené oceánské pustiny“