Do Evropy se vrací „zimní“čas
Dopravní spoje počkají ve stanici
PRAHA V polovině října vláda schválila zavedení letního času pro následujících pět let. O přínosu střídání letního a standardního času se dlouhodobě debatuje. O jeho zrušení se například snaží iniciativa For only one time (Pouze pro jeden čas) senátora Petra Šilara (KDU-ČSL). Podle Šilara nemá změna času na ekonomické úspory vliv, spíše naopak.
„Je to hloupost, podporovaná státem, která jen lidem způsobuje zdravotní potíže,“řekl Lidovým novinám Šilar. K argumentům pro zrušení změn času uvádí nežádoucí zásah do organizace práce. Kvůli hodinovému posunu stojí šedesát minut vlaky a lidé jsou více unavení, jejich pracovní výkon proto klesá. Významný vliv má změna času i na hospodářská zvířata, pro které je hodinový posun šokem.
Petici Petra Šilara za zrušení změn ale podepsalo jen kolem osmi tisíc občanů.
„Ve světě jsme nějaké iniciati- vy proti změně času zaregistrovali, ale nejedná se o nic organizovaného. Lidé narazí na šílenou byrokracii a raději od zrušení upustí,“sdělil Šilar. „Naše iniciativa nyní podniká důležité kroky vedoucí do Evropské komise pro zrušení směrnice.“
Ke kritickému názoru senátora se připojují i další. Svůj názor hájí propočty, podle nichž přenastavování hodinek o hodinu dopředu a zase zpátkymá na ekonomiku jen minimální vliv. Podle výpočtů analytika České spořitelny Michala Skořepy se jedná o zanedbatelnou částku. Roční úspora elektřiny vychází zhruba na pouhých 30 milionů korun, jež činí necelou jednu tisícinu pro- centa HDP. „Kalendářní rok obsahuje v průměru 252 pracovních dnů. Odtud plyne, že posouváním času získáváme ročně asi tolik, kolik bychom si vydělali tím, že bychom za celý rok pracovali o pouhopouhou jednu minutu déle,“argumentuje.
Minimální hodnotu úspor vycházející ze změny času přiznává
Změna času se promítne do jízdních řádů vlaků a autobusů, jde převážně o mezinárodní spoje. Změna se dotkne 11 nočních dálkových vlaků Českých drah. Regionálních spojů se netýká.
Na odjezd počkají také noční vlaky RegioJetu na cestě mezi Prahou a Košicemi a vlaky Leo Expressu z Ukrajiny a Slovenska.
Přestávku na cestě budou mít také noční autobusy RegioJetu mířící do Prahy z Amsterodamu, Janova, Budapešti, Vídně a Košic a linky z Prahy do Košic a Vídně.
Na nový čas počkají i autobusy Leo Expressu z Varšavy do Bohumína a linky mezi Lvovem a Vídní a Prahou a Banskou Bystricí.
i Evropská komise či Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR. Podle mluvčího společnosti ČEZ Ladislava Kříže je původní úmysl ušetřit na osvětlení dnes již nesmysl. „V posledních letech vliv změny času na úspory elektřiny nepozorujeme.“
Většina lidí si ale střídání letního a běžného času pochvaluje. Vyhovuje jim zejména „prodloužení dne“v průběhu letníchměsíců. Jiní si ale stěžují na únavu a depresi. Podle Evropské komise má střídání času vliv na zdraví především seniorů a dětí. Ve většině případů trvá několik dní, než si na hodinový posun zvyknou. Některé studie připouští vliv na biorytmus člověka, ale nelze z nich vyvodit závěry pro celou populaci.
Střídání letního a standardního času není tématem jen v Čechách. Například americká televize CNN zveřejnila na jaře studii, z níž vyplývá, že míra vzniku cévní mozkové příhody je během dvou dnů od přechodu na letní čas o osm procent vyšší. U lidí důchodového věku je to až o dvacet procent.
Další studie, již publikovala University of Alabama Birmingham před čtyřmi roky, tvrdí, že přechod z běžného na letní čas zvyšuje riziko infarktu až o deset procent.
Na českém území byl letní čas zaveden poprvé v roce 1915. První státy, které se k přenastavování hodinek přiklonily, tak činily z důvodů šetření uhlí během první světové války. Změna času byla v platnosti znovu během druhé světové války a trvala do roku 1949. Letní čas byl pak znovu zaveden v bývalém Československu roku 1979 kvůli energetickým úsporám.
Ze soboty na neděli si Češi, podobně jako naprostá většina Evropanů, musí přeřídit hodinky. Ve tři hodiny ráno se čas vrátí o hodinu zpět, tedy z letního na běžný čas.