Po mistrovství ukončím kariéru, má jasno Bauer
PRAHA Je mu už devětatřicet, ale znovu by měl být jedničkou reprezentace. Ve své opravdu poslední sezoně. „Vážně,“ujišťuje s úsměvem běžec na lyžích
Přestože závodí s lyžaři o generaci mladšími, ambice má stále vysoké, až medailové. „A podle přípravy oprávněně, pořád tam ta rychlost je,“říká.
Bauer. Lukáš
Loni jste na tiskovou konferenci přišel zkroušený se zlomeným palcem. Letos se usmíváte. Příprava proběhla v pořádku?
Bez problémů. Snad to bude pokračovat a zranění semi během se- zony vyhnou. Jsou hlavním důvodem, proč jsem se rozhodl nekončit po mistrovství světa ve Falunu 2015. Proti loňsku jsme v tréninku trochu upustili od soupaže, protože mistrovství světa přece jen vyžaduje větší zapojování nohou a kompletně celého klasického stylu. Absolvovali jsme i týmová soustředění, to je další změna.
Hlavním cílem je patnáctikilometrová trať klasicky na světovém šampionátu v Lahti?
Určitě. Už do Falunu před rokem a půl jsem odjížděl s tím, že jsem se připravoval dobře a vše podřídil mistrovství světa. Letos je to stejné. Asi nemohu mít jiný cíl než se pokusit o medaili. Jestli to vyjde, to se uvidí až tam.
Je to opravdu poslední reprezentační sezona?
Jednoznačně. Takhle jste mluvil minimálně i po mistrovství světa ve Falunu…
Na to odpovídám, že jsem to řekl jen jednou, právě po Falunu. Jinak to bylo nedorozumění. (směje se) Slib z Falunu jsem nedodržel kvůli těm zdravotním problémům. Ale do téhle sezony vstupuju opravdu s tím, že je moje poslední reprezentační, jasným cílem je světový šampionát v Lahti a upřímně, dál už nekoukám.
Příští sezona je však olympijská. Korea se vás tedy týkat nebude?
Možná bude, ale na tribuně. Věří vám vůbec někdo, že po Lahti opravdu skončíte?
Ze závodníků skoro nikdo. Říkají mi: Ty jsi blázen, rok před olympiádou... Ale já tvrdím: 3. března jedu poslední závod na mistrovství světa a tím uzavírám i kapitolu Světových pohárů. Takhle to mám, uvidíme na jaře. (směje se) Ano, může se stát cokoliv, ale je čas začít dělat trochu něco jiného.
Vzpomenete si, kolikrát už jste si sám pro sebe řekl, že toho máte dost, že končíte?
To už nespočítám, asi milionkrát. Ale jsem přesvědčený, že oficiálně jsem to řekl jen jednou, a to ve Falunu. To jsem nedodržel. Ale já vlastně ještě nejsem nominovaný.
O vaší nominaci snad nikdo nepochybuje. Kde však neustále berete motivaci závodit, co je pro vás hlavním hnacím motorem?
(chvíli přemýšlí) Nevím, možná je to paradoxně trochu i lenost hledat něco nového nebo začít dělat něco jiného. Pro mě je tohle standardní režim, dvacátá sezona ve Světových pohárech. Když se blíží narozeniny, všichni mi připomínají, kolik mi je let, ale já to tak necítím. Lyžovánímě pořád přitahuje.