Němci se bojí čínských investorů
PEKING/BERLÍN Když přistálo začátkem týdne vládní letadlo německého vicekancléře a ministra hospodářství Sigmara Gabriela v Pekingu, pohybovaly se teploměry v čínské metropoli blízko bodu mrazu.
A podobné klima je v poslední době charakteristické i pro ekonomické vztahy Německa a Číny.
Jeden příklad za všechny: těsně před příletem delegace z Berlína si čínské ministerstvo zahraničních věcí povolalo vysoce postaveného diplomata z německého velvyslanectví, aby vysvětlil, proč německé úřady brání čínským investicím v zemi.
Důvodem je rozhodnutí Gabrielova ministerstva z konce minulého týdne. Jeho úředníci zrušili již vydané povolení umožňující čínskému investorovi převzít německou firmu Aixtron, která nabízí zařízení pro výrobu čipů.
Ačkoli ministerstvo rozhodnutí nijak neodůvodnilo, přišel německý list Handelsblatt s informací, že se tak mělo stát na základě doporučení amerických tajných služeb. Prý kvůli podezření, že by mohly být technologie využity ve vojenském průmyslu.
Avšak i sám Sigmar Gabriel, jenž nechodí pro ostřejší vyjádření nikdy daleko, vminulosti neváhal označit čínskou akviziční politiku za faul. Na straně jedné prý Číňané mohou využívat otevřenosti ekonomik a jasných pravidel v zemích Evropské unie. Zároveň ale prý nejsou ochotni poskytovat stejné podmínky investorům z Německa i z jiných evropských států.
Po svých prvních jednáních v Pekingu proto německý vicekancléř prohlašoval, že při nich hovořil s protistranou „velmi jasně a zřetelně“.
Čínské investice jsou dle Gabriela v Německu vítány, ovšem stejné možnosti požaduje Berlín i pro německé firmy působící v Číně. Němcům vadí například
Firma Aixtron byla založena v roce 1983, zaměstnává 750 lidí a sídlí v Herzogenrathu. Vyrábí zařízení na výrobu počítačových čipů. Kvůli cenovému tlaku na světových trzích se firma dostala do potíží a začala se ohlížet po strategickém investorovi.
Čínská společnost Fujian Grand Chip Investment za ni nabídla 670 milionů eur. Berlín to zamítl. Důvodem jsou prý obavy před možným zneužitím technologií ve vojenském průmyslu. nízká vymahatelnost práva nebo řada byrokratických překážek. Ty mimo jiné nutí německé firmy vstupovat do společných podniků s čínskými společnostmi, jež v nich ovšem mají navrch.
Stejně tak kritizují Němci dlouhodobě i nedostatečnou ochranu duševního vlastnictví či omezení pro přístup k internetu. Gabriel nezúčastnil zahájení výročního zasedání čínsko-německé hospodářské komise. Ministerstvo hospodářství to ale popřelo a pouze uvedlo, že předchozí Gabrielova jednání se protáhla.
Německo je největším obchodním partnerem Číny v Evropě. V první polovině letošního roku koupily čínské společnosti 37 firem v Německu anebo v nich získaly významný majetkový podíl.
To je téměř tolik, do kolika společností čínští investoři vstoupili za celý rok 2015. Číňané se v Německu zajímají hlavně o malé a středně velké podniky. Jak uve- dl deník Handelsblatt, vybírají si investoři z říše středu hlavně firmy, které jsou technologicky vyspělé a často vyplňují skulinu na trhu. „Čínské korporace chtějí v průmyslové hierarchii postoupit o stupeň výš,“cituje list expertku z hamburského Institutu pro asijská studia Margot Schüllerovou.
Během první poloviny roku vstoupili čínští investoři do 37 německých firem, což je víc než za celý rok 2015. Vláda v Berlíně se obává ztráty kontroly nad citlivými technologiemi, a zvažuje proto regulaci. V první polovině letošního roku koupily čínské společnosti 37 firem v Německu anebo v nich získaly významný podíl
Německo teď kvůli tomu zvažuje, že rostoucí chuti čínských investorů učiní v nějaké formě přítrž. Již v polovině října informoval deník Welt, že ministerstvo hospodářství plánuje chránit německé technologické firmy před jejich možným převzetím neevropskými investory, již při svých akvizicích využívají státních peněz anebo k nim mají blízko.
Toto téma bude hrát důležitou roli při rozhodnutí, zda bude Číně koncem letošního roku přiznán status tržní ekonomiky. Když před patnácti lety vstupovala do Světové obchodní organizace (WTO), bylo takovéto rozhodnutí přislíbeno na závěr roku 2016.
Pokud by byla Čína považována za tržní ekonomiku, nemusela by se již obávat uvalení vysokých cel pro případ, že by své výrobky prodávala za dumpingové ceny.