Trumpovi by mohli pomoci bílí „proletáři“

WASHINGTON/PRAHA Kandidát republikánů v amerických volbách Donald Trump si už týdny stěžuje, že jsou předvolební průzkumy zaujaté proti němu. Svádí na ně svoje neúspěchy a tvrdí, že lidé, kteří je provádějí, zcela úmyslně ovlivňují výsledky v jeho neprospěch.

Ukazuje se, že na tom kousek pravdy je, zkreslení ale není úmyslné. Průzkumy podceňují množství lidí, kteří svůj hlas pro Trumpa zatají, a těch, kteří si nejsou jisti, jestli budou volit.

Důvodem, proč nejsou průzkumy přesné, může být takzvaný Bradleyho efekt.

Jedná se o sociální tlak, pod kterým lidé zatajují něco, s čím nesouhlasí většina v jejich okolí. Re- spondenti předvolebních průzkumů se totiž bojí, že tazatel v průzkumu je odsoudí, a proto se zdráhají přiznat, že budou volit kandidáta Trumpa.

Tento sociální tlak by však měl být eliminován v případě internetových průzkumů.

Podle analýzy amerického listu The Washington Post ale skutečná čísla tento předpoklad nepotvrzují. Podle jejich srovnání získal Trump téměř totožnou podporu od respondentů jak internetových, tak těch, kteří na otázky odpovídají přes telefon či naživo.

Podpora Hillary Clintonové je ale z procentuálního hlediska vyšší u živých průzkumů. To znamená, že v absolutních číslech je Trumpových voličů na internetu o něco více.

Ještě větší vliv na hranici Trumpova úspěchu a neúspěchu mohou mít lidé, kteří k volbám spíše nechodí, nebo alespoň v průzkumech naznačili, že volit nepůjdou. Pokud totiž respondent řekne, že šance, že bude hlasovat, je 50:50, už tehdy není zahrnut do reprezentativního vzorku potenciálních voličů.

Zcela nejtypičtěji do této kategorie spadají bílí muži z pracující třídy. Ti jsou jádrem Trumpova voličstva a v minulosti chodili hlasovat obvykle méně, což dokazují i čísla z posledních prezidentských voleb v roce 2012. Kandidát Mitt Romney je nedokázal přimět, aby šli volit. Jenže Trumpovy radikální postoje je ale mohou mobilizovat.

Navíc bílí „proletáři“patří mezi lidi, kteří v průzkumech často nejsou zahrnuti, protože se zdráhají jednoznačně říci, jestli budou volit, nebo nikoli.

Pokud je ale nakonec realitní magnát dokáže přimět k tomu, aby se k urnám dostavili, pak nakonec mohou být motorem nečekaného obratu.

Jestli jsou Trumpovy poznámky na účet předvolebních průzkumů oprávněné, ukáže až finální den voleb, 8. listopad. Jestli jsou účelově zaujaté, ale není možné jakkoli ověřit.

Před blížícími se volbami se ve Spojených státech spekuluje o věrohodnosti předvolebních průzkumů, vytrvale je kritizuje kandidát Donald Trump.