Na Staromák za USB!

Kdo a co ovlivňuje naše životy nezvratným způsobem? Jistě politická reprezentace, proti které lid už od francouzské revoluce tu a tam vyrazí do ulic. Ale pak jsou tu také rozhodnutí nepolitická, která zasahují populaci široce a zásadně. Tento týden Apple oznámil, že nový typ notebooku MacBook Pro nahradí dvě osvědčená připojení USB čtyřmi. Ovšem nebudou to USB konektory, na které jsme si za poslední roky zvykli, budou to připojení Thunderbolt 3. Je výkonné a chytré: ale Apple tím takzvaně posílá do kytek způsob připojení, na který nás v blízké minulosti mocně navykl.

Reakce na sebe nenechaly dlouho čekat – včetně textu vlivného hudebního novináře Philipa Sherburna, který (na webovém Pitchforku) vyjmenovává důvody, proč tenhle tah ublíží hudbě a kreativitě vůbec. S USB totiž počítají všichni ti, kdo se zdokonalují v digitálním DJingu a vůbec v práci s hudbou a zvukem v reálném čase před publikem. Ti, píše Sherburne, ať se připraví na to, že se budou muset vybavit lecčím novým, aby mohli pokračovat.

Je to samoúčelný nátlak globálního výrobce, abychom si všichni něco nově koupili. Řeči o tom, že Thunderbolt má větší výkon, nepomohou. Ve hře je přece něco tak silného jako kontinuita: chceme snad pokračovat v budování alb rodinných fotek, ve shromažďování svých písemností v práci i soukromí, ve vší grafické i hudební kreativitě, kterou osobní počítače nabízejí. Apple si hraje na demiurga, servíruje planetě nová řešení, aniž by o nich diskutoval. Má velký vliv na to, že je náš „nevolený zástupce“. Nebo snad neobejitelným firmám házíme hlas do urny pokaždé, když si něco koupíme? „Apple dal, Apple vzal“– shrnuje povzdechem Sherburne. Ale pokud dialog s dodavateli našich denních potřeb není možný, pak je vnímejme víc jako riziko.