Obtěžující reklama hraničí se zločinem

PRAHA Tohle někdy zažil pravděpodobně každý. Zvoní telefon, na displeji vidíte cizí číslo, hovor přijmete. Ovšem místo příbuzného, který ztratil mobil, či někoho, koho jste včera večer potkali v baru a vyměnili jste si čísla, se vás kdosi ptá, jak jste spokojeni se svým pojištěním. Říká se tomu telemarketing. Záleží na každého povaze, zda takový hovor rovnou přeruší, zdvořile odmítne s výmluvou, že zrovna nemá čas, nebo se dá s volajícím do řeči. Většina lidí se ovšem shodne, že tento typ hovorů je zcela bezpochyby nejvíce obtěžující.

Kde se takové hovory vůbec berou? Předně je důležité se zamyslet nad tím, kde vzala dotyčná firma, potažmo její call centrum vaše číslo. Asi není v ničích silách si pamatovat, kam všude jste svoje číslo zadávali – ať už to bylo při vyplňování nějaké ankety, v internetovém obchodě, na sociální síti, či jinde. Pokaždé se totiž může stát, že se váš kontakt z tohoto zdroje přesune k někomu dalšímu či si jej někdo cíleně vyhledá. Nemusí to být ani člověk, ale třeba jen program (tzv. bot), který je na sběr těchto dat uzpůsoben. Ani úniky z databází osobních údajů nejsou dnes ničím neobvyklým, stejně jako ilegální obchodování s osobními údaji.

Může to být však i o dost jednodušší – číslo předal dál přímo váš operátor. Při podpisu smlouvy se mohl paragraf o zpracování vašich osobních údajů schovat až někam, kam už jste nedočetli, je napsaný drobnějším písmem a podobně. Stává se tak, že operátor předá číslo některé ze svých partnerských firem, což může být prakticky kdokoliv, od velké banky po lokálního prodejce elektroniky.

Zde proto platí naprosto všeobecné pravidlo – vždy si důkladně čtěte to, co podepisujete. Pokud se zněním onoho dokumentu nesouhlasíte, vyžádejte si úpravu anebo ho zkrátka nepodepisujte. Souhlas se zpracováním osobních údajů lze navíc vždy zpětně odvolat.

Právo na klid a soukromí

Přesuňme se ale opět do momentu, kdy už s někým, kdo vám cosi po telefonu vnucuje, hovoříte. Asi nejlépe v tu chvíli uděláte, když se volajícího rovnou zeptáte, kde vaše číslo vzal. Nedělejte si však velké naděje. Povětšinou se vám dostane výmluvy, že dotyčný dostal údaje od agentury, nebo že je dokonce náhodně vygeneroval. V takovém případě je nejspíše marné dožadovat se skutečného zdroje.

Zde ovšem přichází čas na vaše práva. Telefonní číslo jako takové je totiž považováno za osobní údaj, a to obzvláště tehdy, pokud je spojeno s vaším jménem. A jako takové je předmětem zákona o ochraně osobních údajů.

Dalším bodem je tedy požádání, abyste ohledně podobných ob- těžujících nabídek nebyli znovu kontaktováni. To můžete udělat nejen v rámci konkrétního hovoru, kdy vám druhá strana něco nabízí, ale také lze požádat přímo vašeho telefonního operátora.

Na to máte podle paragrafu 96 zákona o elektronických komunikacích (127/2005 Sb.) plné právo. Zákon jasně říká, že „je zakázáno prostřednictvím sítí nebo služeb elektronických komunikací nabízet marketingovou reklamu nebo jiný obdobný způsob nabídky zboží nebo služeb účastníkům nebo uživatelům, kteří ve veřejném seznamu uvedli, že si nepřejí být kontaktováni za účelem marketingu“. Ideálně byste měli ještě požádat, aby vaše telefonní číslo dotyčný odstranil ze své databáze. Tím by celá situace měla být vyřešena, tedy alespoň pro onoho konkrétního obchodníka.

Může ovšem nastat situace, že i přes váš nesouhlas vám někdo tutéž věc či službu bude nabízet po telefonu znovu. V takovém případě se celá povaha obtěžování po telefonu mění a vy se můžete obrátit už přímo na Českou obchodní inspekci, Český telekomunikační úřad nebo na Úřad pro ochranu osobních údajů.

Pokud totiž obdržíte takto nevyžádaný telefonát, jde o agresivní obchodní praktiku, jež je popisována v příloze číslo 2 zákona o ochraně spotřebitele (634/1992 Sb.). Zde stojí, že agresivní obchodní praktika je taková, ve které podnikatel „opakovaně činí spotřebiteli nevyžádané nabídky prostřednictvím telefonu, faxu, elektronické pošty nebo jiných prostředků přenosu na dálku“. Pokud se toto jed- nání skutečně prokáže patřičnému úřadu, může Česká obchodní inspekce udělit danému subjektu pokutu dosahující výše až 50 milionů korun.

Obtěžování lidí ovšem není jediný škodlivý aspekt těchto hovorů. Zpravidla se totiž za těmito „výhodnými nabídkami“skrývá něco docela opačného. Volaný při takové příležitosti nemá dostatek času si vše promyslet a později se může vyskytnout celá řada háčků, které nebyly při sjednávání po telefonu patrné. Samozřejmě že i takovéto smlouvy uzavřené přes telemarketing lze vždy později vypovědět, ale jsou to zbytečné průtahy navíc, které by si člověk mohl jinak odpustit.

Bohužel, v České republice zatím nefunguje žádný „do not call list“(seznam „nevolejte mi“), který má řada vyspělých zemí (Spojené státy, Kanada, Velká Británie). V těch zajišťuje vyřazení z registru potenciálních cílů telemarketingu přímo stát. Zde je důležité podotknout, že například v USA je telemarketing podstatně častější, a tedy i výrazně více obtěžující obchodní praktikou, kterou zajišťují call centra i takzvané robotelefonáty ze zařízení pro automatické vytáčení čísel a přehrávání předem nahraných hlasových zpráv.

Zprávy obtěžují také

Stejně jako hovory lze ovšem obtěžovat i nevyžádanými reklamními SMS. Ačkoliv textová zpráva smarketingovou nabídkou zpravidla neobtěžuje tolik jako samotný hovor, jde prakticky o totožnou věc, na kterou se vztahují všechny výše zmíněné poučky. Pokud si vyžádáte zastavení těchto zpráv, je podnikatel či váš operátor povinen vám je přestat posílat. Pokud se tak nestane, jde opět o agresivní obchodní praktiku.

Za nevyžádané obchodní sdělení prostřednictvím SMS lze považovat například i přání k Vánocům od vašeho operátora. Jde totiž o projev sloužící k podpoře image operátora, což je jedna z forem obchodního sdělení. Naopak o obchodní sdělení nejde, pokud vám operátor pošle sdělení čistě informační povahy, jako například servisní informace – obdržení platby, upomínky, změna adresy, ukončení smlouvy a podobně.

Proti nevyžádaným a obtěžujícím obchodním nabídkám poštou, e-mailem či po telefonu se lze bránit. Je zakázáno prostřednictvím sítí nebo služeb elektronických komunikací nabízet marketingovou reklamu nebo jiný obdobný způsob nabídky zboží nebo služeb účastníkům nebo uživatelům, kteří ve veřejném seznamu uvedli, že si nepřejí být kontaktováni za účelem marketingu.

Nakažlivá SMS

U textových zpráv, které vám něco nabízejí, je třeba se mít na pozoru ještě před další hrozbou. Vedle obyčejného reklamního sdělení totiž mohou některé obtěžující SMS nabízet například „výhodné“nabídky za odpovědi, či dokonce zákazníkovi poskytovat odkaz na internetové stránky.

Problém tkví v tom, že toto je jeden ze způsobů, jakými se šíří škodlivý software podobný počítačovým virům. Po návštěvě podezřelého odkazu v SMS se tak může vaše zařízení „nakazit“, při odpovědi na dané číslo se zase může stát, že bude tato textová zpráva zpoplatněna, mnohdy až nesmyslně vysokou částkou. V takovém případě se už ale jedná o kyberkriminalitu a jediné řešení je obrátit se na policii.

Opět je tedy vhodné si pamatovat – na reklamní SMS neodpovídat, na podezřelé odkazy na internet neklikat. Veškeré nabídky je lepší řešit osobně nebo ve chvíli, kdy máte na jejich zvážení dostatek času a informací, obchodník na vás nenaléhá a podmínky jsou jasně dané. Asi nejzásadnější poučkou je však naučit se říkat ne: Ne, děkuji, ne, nemám zájem, ne, nechci být znovu kontaktován.

Autor je spolupracovník LN