Soud zkřížil Mayové plány s brexitem
o vztazích s EU rozhodla jasně. Stěžovatelé v čele s manažerkou investičního fondu GinouMillerovou argumentovali tím, že odchodem z Evropské unie přijdou Britové o některá ze svých dosavadních práv, což není možné uskutečnit bez předchozího posvěcení ze strany parlamentu. Premiérka Mayová oproti tomu dosud poukazovala na skutečnost, že jednání s Bruselem jsou „výlučnou záležitostí vlády“.
Její odmítavý postoj ale v posledních týdnech narážel na stále silnější odpor v parlamentu, a to i mezi poslanci její vlastní strany. V odpovědi na jednu z interpelací
Nejvyšší soud Severního Irska před týdnem odmítl pokus zablokovat jednání o brexitu v této části Spojeného království. Soudci rozhodli, že regionální parlament v Belfastu nemůže zabránit vládě v Londýně odstartovat jednání o brexitu. V Severním Irsku hlasovala v červnu většina (56 procent) občanů pro setrvání v EU.
Stěžovatelé argumentovali hlavně možným negativním dopadem brexitu na vztahy Severního Irska a Irské republiky. pak Mayová přislíbila, že parlament dostane příležitost se vyjádřit. Zároveň ale odmítla, že by ve sněmovně došlo k otevřené rozpravě, protože by to podle premiérky mohlo uškodit vyjednávací pozici Londýna. další krok vlády při rozhovorech s Bruselem a budou po ní požadovat vysvětlení, co bude pro Británii znamenat. Teoreticky by také mohli přijmout usnesení zavazující vládu, aby v některých oblastech vazby na Unii nezpřetrhala.
Někteří komentátoři BBC již proto přišli se spekulací, že jediným způsobem, jak bymohla premiérka získat i v Dolní sněmovně jasnou podporu brexitu, jsou předčasné volby, při kterých by zřejmě řada proevropských poslanců již nebyla buď nominována, anebo by jim hrozila porážka.
Na největší odpor by mohla premiérka Mayová paradoxně nara- zit ve Sněmovně lordů, která obvykle nehraje při schvalování zákonů výraznější roli, mohla by ale projednávání brexitu pozdržet. Mezi lordy je totiž nadprůměrný počet odpůrců brexitu, kteří navíc nejsou na rozdíl od poslanců Dolní sněmovny pod tlakem voličů ve svých obvodech.
Pokud by musela londýnská vláda Jednání s Bruselem jsou výlučnou záležitostí vlády, trvá na svém britská konzervativní premiérka Theresa Mayová
Rozhodnutí tříčlenného soudcovského kolegia pod vedením lorda Johna Thomase je považováno za průlomové i proto, že v Británii, která nemá psanou ústavu vymezující pravomoci mezi parlamentem a vládou, může verdikt předznamenat budoucí vztahy zákonodárné a výkonné moci.
Premiérka Mayová svůj dosavadní postup opírala o takzvanou královskou výsadu, což je historické právo panovníka, případně vlády v určitých záležitostech – které se dotýkají národní bezpečnosti či mezinárodních vztahů – přijímat rozhodnutí bez parlamentu.
V minulých desetiletích se ovšem od této praxe stále častěji upouštělo. Například o účasti Spojeného království na válce v Iráku v roce 2003 již rozhodovali poslanci. Soudci vrchního soudu ale včera rozhodli, že vláda se při jednáních s EU na královskou výsadu odvolávat nemůže.