Pašerácké sítě se propojují stejně jako legální byznys
BRUSEL/PRAHA V létě loňského roku, kdy do Evropy přicházely statisíce uprchlíků z Blízkého východu, jím vedené centrum ještě neexistovalo. Od letošního února stojí ale Slovinec Robert Črepinko v čele Evropského centra proti pašování migrantů (EMSC), které má pomáhat členským státům Evropské unie v boji s převaděčskými gangy.
„Od doby, kdy jsme si začali s členskými státy vyměňovat informace, bylo na území Evropské unie identifikováno 12 tisíc nových podezřelých,“přibližuje výsledek práce svého týmu Črepinko, který do Prahy přijel na konferenci Homeaffairs.
Samotné pašeráky ale jeho lidé se zbraněmi v rukou nezatýkají, to už je práce policistů v jednotlivých členských státech. Výkonnou moc totiž Europol nemá. „Naše zpravodajské informace jim ale pomáhají nacházet nový modus operandi pašeráků, nové skupiny nebo propojovat případy v různých evropských zemích,“vysvětluje Črepinko, který má v oboru více než 20 let zkušeností. Hlavním úkolem EMSC je tedy pomáhat úřadům zejména v zemích, které jsou migrační vlnou zasaženy nejvíce – Itálii a Řecku. Črepinkovo centrum má proto své lidi v takzvaných hotspotech v obou zemích, konkrétně v Catanii na Sicílii a v řeckém přístavu Pireus.
Vedle toho experti EMSC pracují i na odhalování převaděčských gangů pomocí jejich komunikace na sociálních sítích a útvar má také několik mobilních týmů, které vysílá po celé Evropě. „Nyní podporujeme 57 velkých (policejních) akcí v Evropě, některé jdou napříč několika státy,“přibližuje Črepinko.
Zatímco spolupráce s Itálií a Řeckem je podle jeho slov velmi dobrá, méně možností má Europol v boji proti kriminálním skupinám organizovaným na území dalších států, jako jsou Turecko či Egypt. Kvůli složitému systému ochrany dat je totiž může sdílet jen se státy osmadvacítky, případně se zeměmi, s nimiž má Unie v tomto ohledu uzavřenou smlouvu o spolupráci. Mezi ně ale zmíněné blízkovýchodní státy nepatří. Dohadovat se s nimi o zásazích proti pašerákům tedy musejí policie členských států.
Spektrum pašeráků lidí je různorodé – od malých podnikavců, kteří se během uprchlické krize chopili příležitosti si vydělat, přes skupiny, které se starají například o převoz migrantů mezi dvěma městy, až po rozsáhlé zločinecké sítě, které nabízejí kompletní služby „na klíč“. V byznysu jsou zapojeni lidé až stovky národností.
V byznysu s pašováním lidí vydělaly převaděčské gangy jen v loňském roce pět až šest miliard eur, řekl LN Robert Črepinko, který vede v rámci Europolu útvar zaměřený na boj proti pašování migrantů.
V rukou pašeráků byl téměř každý uprchlík
Více než 90 procent migrantů přitom vypovědělo, že jejich cestu – ať už celou, nebo její část – umožnily kriminální gangy. Téměř každý byl tedy alespoň částečně v rukou zločineckých skupin.
„Sítě se propojují podobně jako legální obchodní struktury. Když jeden z partnerů zjistí, že někdo nabízí levnější dopravu či ubytovací kapacity, opouští své dosavadní kolegy a přechází k někomu jinému. „Je to obrovský zločinecký trh, který odpovídá obří poptávce. Loni jsme udělali odhad – myslím, že velmi konzervativní –, že pašeráci vydělávají 5 až 6 miliard eur (asi 162 miliard korun) jen za migranty přicházející na území EU,“říká Črepinko.
Kam peníze směřují, je prý těžké určit, protože téměř 90 procent plateb se uskutečňuje mimo regulérní cesty buď hotově, nebo přes alternativní bankovní systémy jako hawala, používaný vmuslimských zemích. Pro úřady je pak takřka nemožné peníze sledovat.