Rusko potřebuje sokyni Clintonovou
Rusko bude žít v nové realitě minimálně rok, než si zvykne. Tak hodnotí dopad
na vztahy Moskvy a Washingtonu ruská vládní média.
MOSKVA/PRAHA Muž, který má na stav veřejného mínění v Rusku rozhodně větší vliv než jakýkoliv ministr, se uplynulý víkend ve své talk show Vesti něděli věnoval 50 minut Spojeným státům. Hlavní politický moderátor prvního kanálu ruské státní televize Dmitrij Kiseljov vyjádřil přesvědčení, že příštím prezidentem USA se stane jeho oblíbenec Donald Trump. A to přesto, že jeho soupeřka Hillary Clintonová podle něj udělá vše, aby výsledek hlasování zvrátila.
Ruský volič ihned narážku pochopil. Tím spíš, že sám má s upravováním volebních výsledků bohaté zkušenosti a že Američané prý zakázali ruským pozorovatelům dohlížet na průběh svých voleb. Že se věci mají zcela jinak, se ruský divák už nedozví. Pokud si nedá práci a nenajde si na internetu informaci o tom, že Rusové se sami odmítli zapojit do pozorovatelské mise OBSE.
Výsledek perfektně připravené show je jasný – Rusové jsou teď přesvědčeni, že pokud zvítězí v amerických volbách Clintonová, je to důkaz falšování. Vždyť v Rusku ji nikdo nepodporoval! Značné množství pořadů věnovaných americkým volbám a jejich specifické zpracování vede ruské občany k přesvědčení, že o osudu Ameriky se rozhoduje v Moskvě.
Naděje na slabší NATO i EU
Vítězství Trumpa je pro mnohé Rusy příslibem zlepšení rusko-amerických vztahů. Z toho, co Trump během své kampaně říkal, to vyplývá. Slíbil, že popřemýšlí, zda neuzná Krym jako ruské území. Rusové jsou přesvědčeni i o tom, že by zrušil veškeré sankce, neboť přece několikrát tvrdil, že mu je Putin sympatický.
Trump by byl také bezpochyby spíše než Clintonová ochoten přimhouřit oči nad Putinovými lidskoprávními prohřešky například ve jménu společných vojenských operací proti takzvanému Islámskému státu. Trump s Putinem by byli schopni rozdělit si sféry vlivu a „nelézt si do zelí“. Nakonec, pro oba vládce je výhodná slabá, závislá a rozhádaná Evropa. Nezá-
Vzájemné vztahy mezi lídry obou velmocí nebyly vždy na bodu mrazu
vislí ruští politologové jsou ovšem k Trumpovým slibům skeptičtí. Především proto, že Rusové vnímají Ameriku přes ruské brýle – v Rusku je prezident samovládce – co řekne, to se stane. V Americe je ale prezident kontrolován Kongresem a dalšími institucemi. A tak přesto, že si Kreml s příchodem Trumpa do Bílého domu spojuje naději na oslabení NATO, zřejmě se v tomto směru máloco změní, ať už v USA zvítězí kdokoliv.
Msta za „barevné“revoluce
Podle ruské Nové gazety jsou jen tři místa na planetě, kde berou Trumpa vážně: Palestina, Severní Korea a Rusko. Jenže i tady pochopili, že stoprocentní sázka na mili- ardáře je lichá. Kreml minulý týden změnil rétoriku a začal se připravovat i na vítězství Clintonové. Prezident Putin dokonce ústy svého mluvčího podpořil volání kulturní scény po svobodě a demokracii, dalším gestem bylo včerejší odvolání náčelníka trestanecké kolonie číslo 7 Igora Kossijeva, kterého vězeň a aktivista Ildar Dadin obvinil z mučení. Oba případy bedlivě sledovala západní média.
Clintonová bude v každém případě pro Putina nepříjemný partner, a to i proto, že podle něj organizovala a sponzorovala občanské protesty proti výsledku prezidentských voleb v Rusku v roce 2011. Ostatně všechny „barevné“revoluce od Kyrgyzstánu přes Irák, Egypt, Jemen a Sýrii až po Ukrajinu jsou v Putinových představách dílem amerických špionážních služeb.
Podle Constanze Stelzenmüllera z The German Marshall Fundu se ale Američané s Clintonovou v čele budou dívat na Rusko výhradně pragmaticky. Považují ho za regionální, nikoliv za světovou velmoc, a podle toho s ním budou jednat. Což se Putinovi nelíbí už teď. Kdyby ale měl co do činění s Trumpem, věří, že by umožnil vrátit Rusku status supervelmoci. Putin by opět usedl za stůl s globálními světovládci Američany a Číňany a prosazoval by svou hlavní tezi, že Rusko má stejně jako ostatní velmoci právo mít svou sféru vlivu a nárazníkové zóny. Což je v ruském pojetí i Ukrajina. Na- opak od Clintonové Moskva čeká zvýšení pomoci Kyjevu.
Ať už bude prezidentem USA Trump, či Clintonová, témata jednání s Ruskem zůstanou stejná. Mezi ta hlavní bude nadále patřit protiraketová obrana v Evropě, kterou Rusko vnímá jako atentát na vlastní obranyschopnost, a ani Trump, ani Clintonová to nejspíš nezmění. I proto zřejmě zůstane v ruské rétorice po volbách hodně agresivity. Putin totiž vnějšího nepřítele potřebuje – jen tak může sjednotit národ a udržet si moc. O volbách i na stranách 10, 11 a 13
Navzdory novým znepokojivým informacím FBI o svých e-mailech si
před svým soupeřem Donaldem Trumpem. Vyplývá to ze včera zveřejněného průzkumu listu The Washington Post a televize ABC News a také z ankety deníku The New York Times a stanice CBS. Demokratka v nich vede o dva, resp. tři procentní body. Náskok Clintonové o šest procentních bodů ukázalo i dotazování agentury Reuters a společnosti Ipsos.
Žena, která tvrdí, že ji republikánský kandidát na prezidenta USA Donald Trump znásilnil, když jí bylo 13 let, včera Její právní zástupkyně to podle portálu The Hollywood Reporter vysvětlila tím, že její klientka je příliš vystrašená – dostala prý řadu výhrůžek. Žena, jejíž identita známa není, tvrdí, že ji Trump v roce 1994 sexuálně obtěžoval na čtyřech večírcích a na tom posledním ji i znásilnil.
Dosluhující americký prezident Barack Obama vyzval voliče Demokratické strany, aby bez ohledu na etnický původ přišli do hlasovacích místností a podpořili kandidátku Hillary Clintonovou, neboť v sázce je budoucnost Spojených států i celého světa. Republikánský rival někdejší první dámy Donald Trump Obamovu agitaci odsoudil a doporučil mu, aby se místo kampaně raději zaměřil na správu země. Včera to napsal portál BBC.
Arabové nedůvěřují americkým zásahům na Blízkém východě, podle nich má ale nový prezident hrát aktivní roli v řešení problémů tohoto regionu. Vyplývá to z výsledků průzkumu mezi 3200 respondenty v osmi zemích, které v úterý zveřejnilo Arabské centrum ve Washingtonu. Píše to server Al-Monitor. Podle 67 procent oslovených je americká zahraniční politika na Blízkém východě špatná. Před Donaldem Trumpem ale upřednostňují Hillary Clintonovou. Ta je pro ně lepší volbou kvůli Trumpově protimuslimské rétorice.