Trumpův ekonomický zázrak?
WASHINGTON/PRAHA Donald Trump tvrdí, že jeho ekonomický plán, jehož jádrem jsou obří daňové škrty, deregulace či vyjednání některých obchodních dohod, přinese Spojeným státům v průběhu následujícího desetiletí hospodářský růst mezi 3,5 až čtyřmi procenty ročně a vznikne na 25 milionů nových pracovních míst. Pro srovnání ve třetím čtvrtletí 2016 USA rostly o 2,8 procenta. Odhad MMF pro celý letošní rok je 1,6 procenta.
Například v éře Ronalda Reagana, která byla rovněž charakteristická deregulacemi, vzniklo na 16 milionů nových pracovních míst.
Růst ano, ale krátkodobý
litika zvýšila federální zadlužení, což se nakonec projeví nižším růstem než za současného nastavení ekonomiky,“uvádí studie.
Obecně jsou ale představy, které načrtli strůjci Trumpova ekonomického programu (pozn. red. – Peter Navarro, profesor z University of California, Irvine, a investor Wilbur Rose), podle expertů mezinárodních organizací a komentátorů světových ekonomických periodik pouhá utopie.
Autoři Trumpova programu sice připouštějí, že snížením daní by federální státní pokladna přišla v průběhu deseti let asi o 2,6 bilionu dolarů, zároveň ale tvrdí, že by to bylo kompenzováno enormním růstem, který by nastartovala deregulace.
To ale vyvracejí analýzy tako- vých institucí, jako je Světová banka či Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD).
Podle nich Spojené státy rozhodně netrpí nějak přehnanou regulací finančního sektoru. Například podle ukazatele Světové banky doing business, který sleduje, jak se daří podnikání v jednotlivých zemích, jsou USA na sedmé nejvyšší příčce. Jen těžko se tak bude Trumpovi, v případě, že vyhraje a uvede svůj plán v život, něco zlepšovat.
Daně na čínské výrobky
Dalším z klíčových opatření má být vedle deregulace vyjednání obchodních dohod, včetně cla na dovoz čínského zboží ve výši 45 procent. Ostatně ve svém programu Trump Čínu obviňuje z nelegálních subvencí, dumpingových exportních cen na produkty jako jsou hliník či ocel, měnové manipulace či velmi „liberálního“prostředí, co se týče zaměstnanců či znečišťování.
„Čína je stěží jediným podvodníkem na světě, nicméně je tím největším,“stojímimo jiné v Trumpově ekonomickém programu.
Miliardář si ale podle svých kritiků neuvědomuje, že ostatní státy by mohly přistoupit k recipročním opatřením, čímž by poklesl celkový obchod a namísto nových pracovních míst by jich mohly stovky tisíc až miliony naopak zaniknout.
Stačí se přitom podívat do historie. Například Smoot-Hawleyho celní sazebník, přijatý v roce 1930 administrativou prezidenta Herberta Hoovera, který rekordně zvyšoval cla především na dovážené zemědělské produkty, naopak Velkou hospodářskou krizi ještě více prohloubil.
Miliony nových pracovních míst, enormní růst či deregulaci slibuje v případě vítězství republikánský kandidát na prezidenta USA Donald Trump. Podle mnohých ekonomů však jde jen o utopické představy.