Clintonová chce daněmi pomoci střední třídě
PRAHA Základní rozdílnost jejich ekonomických programů vychází z jejich samotné politické příslušnosti. Demokraté mají historicky blíže ke keynesiánství, kdy cesta růstu vede skrze zvýšení vládních výdajů. Clintonová tak například chce ročně alokovat na opravu cest, kolejí, budování internetové infrastruktury a podobně ze stáních peněz 27,5 miliardy dolarů.
Naopak republikáni mají blíže ke stimulaci nabídky. Není tak příliš překvapivé, že jejich politika se zaměřuje hlavně na snížení investičních, podnikatelských a obchodních překážek. Podle hospodářské teorie by pak firmy měly více investovat a najímat lidi. Z tohoto úhlu pohledu chce Trump snížit regulační zátěž pro firmy.
Daně
Téma daní oba kandidáty příkře rozděluje. Zatímco Trump by rád snížil počet daňových pásem a snížil nejvyšší možnou míru zdanění ze 39,6 procenta na 33 procent, Clintonová by chtěla zachovat současný systém. K tomu by ale extra zdanila nejlépe vydělávající Američany. Lidé, kteří vydělávají přes pět milionů dolarů ročně, by podle demokratů měli být zdaněni sazbou ve výši 43,6 procenta. Tyto peníze navíc by pak měly být využity k bezplatnému univerzitnímu vzdělání pro studenty z nízko- či středněpříjmových rodin. Oba kandidáti se nicméně shodují na tom, že by mělo být zamezeno zneužívání daňových mezer, kterých využívají ti nejbohatší.
Kandidáti na prezidentský úřad USA Donald Trump a Hillary Clintonová předložili své vize, měla vypadat cesta k hospodářskému rozkvětu. jak by
Obchodní dohody
Jestli je v nějaké oblasti o Donaldu Trumpovi hodně slyšet, pak jsou tomezinárodní dohody. Slibuje, že USA odstoupí od těchto smluv v případě, že nejsou pro Ameriku výhodné. Nevysvětlil už ale, co by to přesně znamenalo.
Jako příklad by mohla sloužit Severoamerická dohoda o volném obchodu (NAFTA) mezi Spojenými státy, Kanadou a Mexikem. Ta přitom platí už od 90. let. Clintonová naopak dohodu NAFTA podporuje. Proti smlouvě Transpacifické partnerství (TPP), kterou v minulosti podporovala, se však nyní postavila.
Cla
Předvolebním tahákem ekonomického programu Donalda Trumpa je zavedení cla na mexické zboží ve výši 35 procent a v případě čínských výrobků dokonce 45 procent. Cílem je povzbudit Američany nakupovat zboží, které bylo vyrobeno ve Spojených státech. Clintonová nicméně upozorňuje, že zavedení těchto cel by mohlo vést k hospodářské válce, což by v konečném důsledku mohlo znamenat ztrátu postavení USA na mezinárodním poli. Její plán, jak podpořit americké produkty, spočívá v daňových pobídkách, které mají firmy motivovat ke zvýšení výroby ve Spojených státech místo toho, aby bylo bráněno dovozu zboží pomocí cel.