Rodinný závod: víc než pouhá firma

Nový občanský zákoník obohatil naše právní prostředí o nový termín, kterým je rodinný závod. Definoval ho jako podnikání, resp. zvláštní případ obchodního závodu, který provozují manželé – nebo alespoň jeden s manželů – a spolu s nimi i jejich příbuzní až do třetího stupně nebo osoby s manžely sešvagřené až do druhého stupně.

Na ty z nich, kteří trvale pracují pro rodinu nebo pro rodinný závod, se hledí jako na členy rodiny zúčastněné na provozu rodinného závodu. To je také jediná právní definice rodiny, kterou v českém právu nalezneme. Rodinný závod není charakteristický popisem činnosti, ale lid- mi, kteří v něm pracují. Typickým příkladem rodinného závodu je malá vinice nebo pekařství, které kdysi rodiče založili a dnes v něm spolu s nimi pracují i dospělé děti a jejich partneři. Musí však jít o bezsmluvní základ, nikoliv například o společnost s ručením omezeným nebo o bratrance zaměstnaného na pracovní smlouvu.

Zákonná úprava nahrazuje smlouvu

Nejde však jen o otázku pojmenování, ale i o vztahy mezi členy rodiny. Podle občanského zákoníku mají totiž všichni rodinní příslušníci, kteří pro rodinný závod pracují, právo podílet se na zisku podle množství a druhu práce a také právo na rozhodování o zásadních otázkách podnikání.

V rodinném závodě má každý stejně silný hlas a k rozhodnutí postačí jejich prostá většina. Toto pravidlo nemusí být pro všechny rodinné závody akceptovatelné. Založil-li před lety firmu otec, patrně o ní chce rozhodovat a těžko se smíří s tím, že právo synům umožňuje, aby ho přehlasovali. Proto se řada rodinných firem ještě před účinností nového občanského zákoníku (1. 1. 2014) transformovala na akciové společnosti či měnila tak, aby zakladatel měl hlavní slovo při rozhodování.

Prodej rodinného závodu je možný, ale má svá pravidla, která upravuje občanský soudní řád. Prodejem (zcizením) závodu účastenství jednotlivých členů zaniká, podobně jako když pro něj rodinní příslušníci přestanou pracovat anebo když se manželé rozejdou. Při zániku účastenství má každý doposud pracující člen rodiny právo na vypořádací podíl a na podíl na zisku a na přírůstcích.

O rozdělení zisku se opět rozhoduje prostou většinou hlasů. Rozhodování je tak velmi demokratické a patrně nebude vyhovovat každému. Rozhodně ne těm podnikatelům, kteří soudí, že rodinu a podnikání je lepší ze zásady nesměšovat.