„Silný národ“z moci zákona

Putinova ekipa opakuje ideové úlety Sovětů i ruských fašistů

Staletým problémem ruského impéria podle exprezidenta Václava Havla bylo, že „Rusko přesně neví, kde začíná a kde končí“. Z pohledu ruské mocenské elity to je ale jednodušší: končí až tam, kam dokáže dojít holínka ruského vojáka, jak zněl bonmot populisty Vladimira Žirinovského. Dnes má ovšem kremelská moc jiný problém: zjevně neví, co že to vlastně Rusko je. Ruský prezident Vladimir Putin proto chce svou zemi redefinovat jako stát nacionálně pojatého státního národa. Je to naprostý nesmysl, ale pokud někomu „lezou tlustý do tenkejch“, napadají ho lecjaké zhovadilosti.

Putin ji nemá ze své hlavy, ale krouží kol ní již drahnou dobu. Konečným plodem se stala jeho iniciativa na sepsání zákona o „ruském národě“, prezentovaná minulý týden, kde slovo „ruský“nezastupuje etnické Rusy, leč je odvozeno od názvu státu Rossija. O tom, že se něco podobného líhne, se dalo uvažovat již od dubna, kdy šéf Kremlu ustanovil nové vyznamenání za zásluhy o posílení „ruské (rossijskoj) nacionální jednoty“. Koncem minulého týdne pak metál předal při příležitosti Dne národní jednoty Dagestánci Magomedu Magomedovi.

Nikdo sice neví, jaký národ by měl být zákonem ustanoven, příslušný výbor ruského parlamentu již nicméně zahájil „expertní“práci na procesu jeho přijetí. Jasné je jen to, že by mělo jít o jakousi reinkarnaci „sovětského národa“, v nějž se měly podle sovětských totalitních vůdců přetavit stovky národů a etnik jejich říše. Přiznal to i muž, jenž Putinovi myšlenku zákona „navrhl“– stárnoucí komunistický funkcionář a ideolog Vjačeslav Michajlov. Podle něj nemá být ruský občanský politický národ tvořen etnikem, ale spoluobčany. Unifikovaní „Sověti“ovšem byli, jak podotýkají historici, stejnou fikcí jako ruský státní národ („rossijskaja nacija“), kterou se pokusili vytvořit ruští fašisté v roce 1935 z čínského Charbinu.

Motivy zákonné iniciativy vysvětlili někteří členové Putinovy rady pro národnostní otázky. Spočívají především v nut- nosti čelit vnějšímu ohrožení, což dokáže nejlépe jednotně stmelený národ. Problém je v tom, že nemusí jít jen o obranu území vymezeného stávajícími státními hranicemi.

Definice státního národa drhne

Neurčitost definice ruského státního národa vede podle řady opozičních politiků a politologů k nebezpečí, že za jeho příslušníky, kteří by měli být chráněni, se budou považovat miliony občanů bývalého Sovětského svazu i jejich potomků (ne tedy jen etničtí Rusové). Ruští politici často používají termín „krajané“, jenž podle ruské ústavy z konce minulého století zahrnoval vlastně všechny někdejší „Sověty“, byť bylo jeho vymezení postupně redukováno. Putin tak minulý pátek blahopřál ke Dni národní jednoty všem zahraničním krajanům bez bližšího upřesnění, jiní řečníci zas jmenovitě zmínili „bratry Ukrajince“. Mimořádný historický i regionální přesah měl projev moskevského pa- triarchy Kirilla, který spolu s Putinem odhalil památník kyjevského knížete Vladimira. Uvedl, že je „symbolem jednoty všech národů, jejichž je Vladimir otcem (coby šiřitel křesťanství), což jsou národy historické Rusi nyní žijící za hranicemi mnoha států“. A bylo by podle něj špatné, kdyby tito synové na otce zapomínali.

Příznačné je, že stejně jako za sovětských dob moskevští mocipáni fakticky vytěsňují ruskou etnicitu. Putin ještě nedávno koketoval s nacionalisty, ať již s kozáky, či extremisty, letos ale jejich shromáždění úřady dislokovaly na kraj města, na některé z nich uvalily domácí vězení. Režim se podle mnoha komentářů prostě stále více obává, že pouliční bitky Rusů s příslušníky jiných etnik mohou přerůst v širší společenskou krizi, již by zvládal jen s obtížemi. Národnostní práva etnik mnoha autonomních celků Ruské federace tak budou i nadále hájena, zatímco etničtí Rusové se mohou teoreticky dostat do řad pronásledovaných narušitelů připravovaného zákona o „ruské jednotě“.

Již dnes se ozývají hlasy prorežimních politiků, že nový zákon by měl mít podobu ústavní změny. Patří k nim třeba lídr parlamentní strany Spravedlivé Rusko Sergej Mironov. „Stávající ústava, jmenovitě její ustanovení o deideologizaci státu, by měla být změněna. Jsem přesvědčen, že naše ideologie spočívá v tom, že musíme být velkým a silným národem,“vysvětloval. „Takový model se jeví ani ne tak nacionální, jako imperiální. Občanský nacionalismus je imperialismus, leč vyhlašující sebeohraničení expanze, svého druhu malé impérium,“komentoval již před čtyřmi lety úvahy o postulování ruského státního národa ruský historik a politolog Oleg Němenskij. V případě státu, který ale zjevně „sebeohraničení“nepraktikuje, je to ale nedostatečná útěcha.

Co Putin vnímá jako prostor, kde jeho impérium končí, ukáže možná rok, který chce proklamovat „rokem ruské jednoty“. Podle odhadů by to měl být rok 2018.

Nikdo neví, jaký národ by měl být zákonem ustanoven. Jasné je jen to, že by mělo jít o jakousi reinkarnaci „sovětského národa“.

e-mail: eshem@seznam.cz