Kvůli zlému psovi můžete skončit i ve vězení

Padesátnice Marcela venčila svého psa na ulici. A protože je hodný a poslouchá ji, usoudila, že vodítko nepotřebuje. Když na něj zavolala „k noze“, vyběhl na silnici a zkřížil dráhu motorkáři. Řidič po srážce spadl a ošklivě si poranil koleno.

Taková situace je pro chovatele hodně nepříjemná, protože za svého mazlíčka nese přísnou právní odpovědnost. „Když zvíře způsobí škodu, vlastník ji musí vždy nahradit. A je jedno, jestli bylo zvíře zrovna pod jeho dohledem, anebo pod dohledem osoby, které zvíře svěřil, třeba kvůli tomu, aby zvíře vyvenčila,“popisuje právník Petr Bezouška.

Odpovědnost navíc dopadá i na osobu, které bylo zvíře svěřeno, třeba pokud hlídáte psa kamarádům, kteří odjeli na dovolenou. Poškozený může chtít náhradu škody jak na majiteli zvířete, tak na jeho hlídači. Záleží na nich, jak se mezi sebou dohodnou.

„Vlastník zvířete nemá příliš možností k zbavení se odpovědnosti, protože jeho odpovědnost je objektivní, tedy bez ohledu na jeho zavinění,“říká advokát Petr Toman. Škoda způsobená zvířetem může být vysoká – hradí se skutečná škoda, ušlý zisk, vytrpěné bolesti či náklady na léčbu. Rozbije-li zvíře věc, musí jeho vlastník nebo hlídač zaplatit opravu nebo obvyklou cenu.

Pomoci může pojištění odpovědnosti za zvíře, které ročně přijde nejvýše na několik stokorun. Škodu pak hradí pojišťovna.

Chovatel dokonce může skončit ve vězení, pokud je v důsledku jeho nedbalosti zraněn člověk. Podobný případ, jaký se přihodil paní Marcele, řešil před několika lety Nejvyšší soud. „Konstatoval, že základní povinností vlastníka psa je zajistit jeho pohyb takovým způsobem, aby byla zabezpečena ochrana života a zdraví jiných osob. Je tedy povinen předcházet škodám, které by zvíře mohlo ve svém okolí způsobit,“říká Petra Gříbková, právnička společnosti Atlas Consulting.

Psi ale mohou napáchat i daleko vážnější škody na zdraví než „jen“pochroumané koleno. Asi nejhorší je kauza, kdy chovateli v noci utekli tři psi a před vraty sousedního objektu napadli hlídače. Způsobili mu mnohočetná poranění obličeje a krku s porušením cév, v důsledku kterých na místě zemřel. Chovatel za to dostal roční podmínku s dvouletým odkladem a soud mu uložil, aby během zkušební doby zabezpečil objekty, kde bude chovat psy.

Podobné byly další případy, kdy majitelům utekl pes a někomu způsobil těžká zranění. „Poranění pokousáním psem zakládá u jeho majitele trestní odpovědnost, jestliže psa náležitě nezajistil, pokud znal nebo mohl a měl znát jeho nebezpečnost,“formuluje ponaučení z případů Gříbková.

Soudy za to obvykle ukládají podmíněné tresty, ale pro viníky může být citelnější náhrada škody – obvykle jde do stovek tisíc.

Hrozba kriminálu visí i nad lidmi, kteří se o svá zvířata náležitě nestarají. U soudu mohou být shledáni vinnými z trestného činu týrání – to pokud jde o týrání surové, trýznivé nebo je prováděno na veřejnosti. Hrozí za to i pět let vězení. Obvykle jde o špatné zacházení s hospodářskými zvířaty, soudy ale řešily i týrání psů. Podmíněný trest dostal člověk, který nekrmil své tři psy, držel je v zoufalém výběhu, a přestože byli vyhublí a zesláblí, zapřahal je do spřežení. Psi v důsledku otřesného zacházení trpěli silnou podvýživou a přežili jen náhodou.

Máte-li velkého psa a neumíte ho zvládat, riskujete, že vám to provětrá peněženku. Pokud někoho pokouše nebo rozbije věci v obchodě, za škody ručíte bez ohledu na zavinění.

pondělí: Mazlíčci a právo, úterý: Domácí zvířátka za pár stovek i exoti za desítky tisíc, středa: Strava a módní trendy, čtvrtek: Zdravotní péče a pojištění