Osvojení nezletilého dítěte
Pokud soud pravomocně rozhodne o osvojení, jde o nevratný proces, který zásadním způsobem změní příbuzenské vztahy, proto zákon umožňuje osvojencovým rodičům vzít souhlas zpět ve lhůtě do tří měsíců a v některých případech i po uplynutí této lhůty. Během této doby provádí soud dokazování a vyslýchá rodiče dítěte, pokud jsou známí, i budoucí osvojitele, aby prověřil, zda jsou splněny všechny zákonné podmínky osvojení.
Původní rodič musí dát souhlas
Zásadní podmínkou adopce dítěte je souhlas jeho rodičů s osvojením. Souhlas musí rodič dát výslovně soudu a bez podmínek či časového omezení. Souhlas je zapotřebí i tehdy, pokud je rodič mladší osmnácti let. Rodič mladší šestnácti let souhlas k adopci dát nemůže, a protože zákon vylučuje, aby jeho souhlas někdo nahradil, je osvojení dítěte takto mladých rodičů vyloučeno.
Souhlas rodiče s osvojením není zapotřebí jen ve výjimečných případech: pokud rodič projevuje o dítě zcela zjevný a vážný nezájem, který trvá alespoň tři měsíce a lze v něm spatřovat hrubé porušení jeho rodičovských povinností, byl-li zbaven rodičovské odpovědnosti, zdržuje-li se na neznámém místě nebo není-li schopen projevit svou vůli, rozpoznat následky svého jednání nebo je ovládnout.
Rodiče neznámí, kdo dá souhlas?
Osvojení malé Ivy je ovšem jednodušší, protože její rodiče nejsou vůbec známi. Pokud by se ale její biologická matka posléze přihlásila v nemocnici a chtěla by dát souhlas k adopci, mohla by tak s právními účinky učinit nejdříve šest týdnů po narození dítěte. Zato Ivin otec by mohl souhlas s adopcí poskytnout hned po jejím narození. Pokud by rodiče dali souhlas k adopci dítěte před jeho narozením, třeba i písemně, vůbec by se k takovému úkonu nepřihlíželo.
Rodiče malé Ivy sice nejsou známí, s její adopcí u soudu přesto někdo souhlasit musí. V tomto případě to bude soudem jmenovaný opatrovník. Soud ale vždy nejprve musí zjistit všechny rozhodné skutečnosti, které by mohly mít vliv na rozhodnutí o osvojení, zejména zda osvojované dítě nemá blízké příbuzné, kteří by mohli mít zájem o dítě pečovat. V takovém případě by soud nesměl o osvojení rozhodnout a naopak by dítě svěřil do péče osob pokrevně spřízněných.
Dítě má právo vědět, že je osvojené
Osvojené dítě se stává potomkem osvojitele, na roveň postaveným jeho dětem, čímž mu současně zanikne příbuzenský poměr k původní rodině. V jeho rodném listu se vyznačí noví rodiče i nové příjmení po osvojitelích.
Dítě ovšem má právo na informace a noví rodiče jsou povinni je informovat o jeho původu nejpozději do začátku školní docházky. Naopak před původní rodinou je možno utajit podrobnosti osvojení; o utajení taktéž rozhoduje soud. Adopci lze následně do tří let zrušit na návrh osvojence nebo osvojitele, ovšem jen na základě vážných důvodů.