Adoptovat můžeme i dospělého
Právní institut osvojení zletilé osoby znala česká právní úprava do roku 1949. Pak zanikl a vrátil se až roku 2014, a to ve dvou podobách dopadajících na odlišné životní situace. První možností je osvojení dospělé osoby, jež je podobné osvojení nezletilého, druhou je takzvané osvojení z důvodů hodných zvláštního zřetele.
Dospělé dítě nebo pokračovatel
Osvojení podobající se adopci nezletilého dítěte je vyhrazeno pro následující případy: osvojitel již osvojil jedno dítě a nyní by si rád adoptoval i jeho staršího sourozence, který je zletilý. Nebo se sta- ne, že soudní řízení je tak dlouhé, že dítě původně při zahájení řízení nezletilé překročí osmnáctý rok věku. Další možnost je, že osvojitel v minulosti pečoval o nezletilé dítě, které je nyní již zletilé. Konečně může jít o dospělého potomka manžela osvojitele.
Řízení v těchto případech probíhá podobně jako u obvyklého osvojení, pouze s tím rozdílem, že osvojované dítě je již dospělé, takže nepotřebuje zastoupení ustanoveným opatrovníkem.
Novinka, která se v našem právním řádu objevila 1. ledna 2014, řeší situaci, kdy dospělý člověk touží po uzákonění příbuzenského vztahu s jiným dospělým člověkem, k němuž je obvykle citově vázán. Zákon takové osvojení umožňuje za splnění několika předpokladů: pokud osvojení není na újmu důležitých zájmů potomků obou stran, existují-li důvody zvláštního zřetele hodné a je-li to přínosné pro osvojitele i pro osvojence, anebo alespoň pro jednoho z nich.
Nejčastěji jde o vztah pěstouna a dospělého pěstounčete nebo o případy, kdy osvojitel sám nemá vlastní potomky a stojí o pokračovatele. Přitom nemusí jít jen o čistě mezilidské vztahy, ale třeba i o vztahy v oblasti profesní, umělecké nebo vědecké. Tato forma osvojení nevytváří žádný nový rodinný vztah pro ostat- ní příbuzné či jiné (pokrevní) potomky osvojence nebo osvojitele a oběma zůstávají zachovány všechny vazby i práva k vlastním rodinám.
Osvojený dědí stejně jako manžel
Osvojení dospělého nemá vliv na jeho příjmení, nic mu ale nebrání, aby přijal příjmení svého osvojitele. Na potomky osvojeného dospělého dopadnou důsledky jen v případě, že se narodili po osvojení nebo s osvojením vyslovili souhlas. Osvojenec dědí po osvojiteli v první dědické třídě dědiců, kam patří manžel a děti osvojitele, nenabývá však dědického práva vůči jiným osobám a osvojitelovým příbuzným.