Sáblíková i Strachová jsou hladové po úspěchu
PRAHA Přituhuje, zima nastává. I ta sportovní. Sezona startuje také pro některé české hvězdy.
Martina Sáblíková včera začala vítězně, když potvrdila dobrou formu z přípravných závodů. Dnes odstartuje i Šárka Strachová.
Obě avizují velké ambice.
Nejdřív slzy zklamání, pak nadějná příprava
Martina Sáblíková neprožila klidné léto. Bylo plné stresu, obav, slz a nakonec olympijského zklamání v Riu. Deset dní nejevila zájem o sport.
Příprava na rychlobruslařskou zimu měla k dokonalosti daleko. Bylo nutné obrátit list. „Z devadesáti procent jsem Rio hodila za hlavu. Čeká mě zima, ta je pro mě důležitá,“ujišťovala začátkem září.
Už desetkrát slavila výhru v celkovém hodnocení Světového poháru na dlouhých tratích. Loni navíc ovládla i vícebojařské mistrovství Evropy a zlato brala rovněž na světovém šampionátu na tří- a pětikilometrové trati. Má co obhajovat.
Na přípravných závodech v německém Inzellu vylepšila rekord dráhy na třech kilometrech. Znovu se v ní probudila zabejčenost pro trénink a touha dokázat, že na dlouhých nožích stále nemá konkurenci.
Kvůli aklimatizaci odcestovala do Charbinu, dějiště prvního závodu Světového poháru, o týden dřív. „Časový posun nemám moc ráda,“říkala. Ale trenér Petr Novák uklidňoval: „Vypadá to dobře, Martina je tak silná, dokáže to překonat.“
Včera, v den závodu, Sáblíková vynechala dopolední trénink. Město, kterému se pro jeho evrop- ský styl architektury říká Paříž východu, totiž zamrzlo. „Ani tady nesolí a nesypou silnice, je to jeden velký led a autobusy jezdí třicet čtyřicet kilometrů v hodině,“popisoval Novák.
Trávit kvůli dopolednímu rozbruslení dvě a půl hodiny v autobuse a před závodem další hodinu bylo zbytečné. Sáblíková se tak raději projela na trenažéru, odpočinula si. Až odpoledne se vydala na těžký charbinský led. Znovu byla nervózní, jako tolikrát před prvním závodem sezony. Ulila start, pak málem upadla. „Měla jsem takovou slabší chvilku,“přiznala. Pak už to zase byla ona, komu brusle odjížděly nejrychleji.
A tak po prvním závodě sezony zase vede Světový pohár.
Do patnácté sezony, vstříc olympijskému lákadlu
Před více než devíti lety okouzlila svět. Tehdy ještě s dívčím příjmením Záhrobská usedla ve švédském Äre na slalomový trůn. „ Tehdy to nikdo nečekal. S takovou jízdou bych teď byla tak padesátá,“usmívá se Šárka Strachová.
Ale není. Sama se posouvá a vyvíjí. Jde s dobou.
Už březen roku 2015 měl být jejím posledním závodním měsícem. „Jezdit ve třiceti? To si neumím představit,“tvrdila.
Pak v Beaver Creeku získala na světovém šampionátu bronzovou medaili. A i studený kov někdy vlévá do těla novou energii. Teď přece neskončím, pomyslela si.
Neskončila. Oslavila jedenatřicáté narozeniny a dnes v Levi vyjede do své patnácté pohárové sezony. „No a ta další je olympijská a to je velké lákadlo,“říká rovnou.
Před čtyřmi roky jí našli lékaři nezhoubný nádor na mozku, který hned odstranili. K závodění se vrátila, vyměnila trenéra a rozhodla se jezdit pouze slalom. Také experimentovala – třeba s boxerským tréninkem nebo letošní novinkou – aqua joggingem, tedy běháním ve vodě s pásem.
I to jí pomáhá držet krok s nejlepšími. V jedenatřiceti letech patří spolu se Slovenkou Velez-Zuzulovou k nejstarším na svahu. Aby stačila dravému mládí, třeba jedenadvacetileté šampionce Mikaele Shiffrinové, musí i jinak regenerovat. „Odpoledne už většinou odpočívám.“
Před sezonou absolvovala tradiční soustředění v Argentině a na rakouských ledovcích. „Je v nesmírné pohodě. V takové jsem ji ještě neviděl,“tvrdí Aleš Krýzl.
Strachová zůstává hladová. Na otázku, jestli by si přála víc medaili ze světového šampionátu, nebo malý křišťálový glóbus za slalom, vypálí jasnou odpověď: „Oboje.“Taková je. Má medaile z mistrovství světa, nemůže být spokojená s nejlepší pětkou. „Chci být krok přede všemi!“