Meir Schneider o tom, jak se mu díky cvičení vrátil zrak, a o tom, proč spousta lidí nosí brýle zbytečně

Jestli pravidelně jíte maso, mléčné výrobky nebo sladkosti, máte problém. Budete překyselení, čímž si zakládáte na zdravotní problémy, alergiemi počínaje a zhoubným bujením konče. Čím více je člověk kyselý, tím hůř. „Nedostatek kyslíku a překyselení vůbec představuje pro náš organismus ohromné riziko, které se velice často dotýká životně důležitých orgánů. Bohužel jde i o srdeční infarkty, cévní mozkové příhody nebo zhoubné nádory,“vyjmenovává web Odkyselení-těla.cz s tím, že právě o „překyselení“se hovoří jako o jedné z nejnebezpečnějších civilizačních nemocí. Portál Celostnímedicína.cz rovnou píše o tom, že nás zvýšená kyselost pomalu zabíjí, že moderní jídelníček je prostě „sebevražedný“, a pokud se takto stravujete, musíte zákonitě skončit špatně. Propagátoři teorie o acidóze organismu však mají v repertoáru nejen hrozby, ale také návod, jak se jich vyvarovat. Zjednodušeně řečeno stačí radikálně změnit jídelníček a také se pravidelně se detoxikovat. Jen to nebude zadarmo. Nákup testovacích proužků na měření pH moči bude tou nejmenší investicí, mnohem dráž vyjde poradenství v oblasti zdravého životního stylu, je třeba nakoupit spoustu specializovaných potravin a doplňků stravy. Pro důsledné zastánce teorie je k mání třeba i dýchací trenažér či odkyselovací punčochy (obé cca za devět set korun), které se mají navlékat na noc, aby mohly v klidu neutralizovat kyseliny v těle.

Jak rozdělit stravu

Ačkoli jde o šlágr starý jen několik let, jeho původ lze hledat už v první polovině minulého století, kdy americký lékař a spisovatel William Howard Hay založil teorii dělené stravy. Vycházel přitom z vlastních zkušeností – trpěl těžkým a tehdy neléčitelným onemocněním ledvin a rozhodl se, že se bude léčit sám. Dospěl k přesvědčení, že určité potraviny potřebují pro trávení kyselé pH prostředí, kdežto jiné potřebují pH zásadité, a proto by se tyto potraviny neměly kombinovat. Díky své metodě se – jak tvrdil – úspěšně vyléčil a začal přednášet po celých Spojených státech a Kanadě. Doporučoval, aby jídelníček obsahoval až čtyřikrát víc potravin zvyšujících zásaditost krve (zelenina, ovoce, jogurty) než jídel, která zásaditost krve snižují (maso, sýr, citrusy brambory, ryby, vejce, ořechy). Dieta založená na dělené stravě byla ve světě populární v druhé půli minulého století, u nás ji propagovala na začátku 90. let herečka Lenka Kořínková. Odtud už byl jen kousek ke směru hovořícímu o překyselení.

Kyselý rovná se mrtvý

Teorie má ale jeden háček. Je totiž naprosto nesmyslná. Kyselost nebo zásaditost udává pH, které se pohybuje na škále od 0 do 14, s tím že neutrální hodnotou je 7. Tu má například čistá voda. Čím je číslo nižší, tím víc roste kyselost, a naopak, čím je hodnota vyšší než 7, tím víc roste LUDMILA HAMPLOVÁ zásaditost. Kyselost nebo zásaditost lidské krve a vnitřního prostředí se u člověka pohybuje ve velmi úzkém rozmezí, a to mezi 7,36 a 7,44. Pokud by hodnota pH klesla pod sedm, byl by člověk nejen „kyselý“, ale hlavně mrtvý.

„Tělo si reguluje vnitřní prostředí pomocí ledvin a plic. Při překyselení oddýcháme kyselé částice a stejně tak se zapojí ledviny, které vypustí kyselé částice do moči,“popisuje Lukáš Zlatohlávek, který působí na III. interní klinice 1. LF UK a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze a také na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy zodpovídá za výuku nutričních terapeutů a specialistů. Spoléhat přitom na to, že se na testovacím pH papírku ukáže, že vylučovaná moč je kyselá, nestačí. Fyziologicky má hodnotu pH mezi 5 až 6,5, tedy je kyselá, aniž by to samo o sobě znamenalo jakýkoliv zdravotní problém. Podle doktora Zlatohlávka je představa, že by bylo možné tzv. acidobazickou rovnováhu v organismu zásadně ovlivnit tím, co člověk jí, poněkud přitažená za vlasy. „U zdravého člověka je toto velice precizně a citelně kontrolováno a regulováno. K výkyvům dochází při onemocnění plic, ledvin, průjmech, zvracení či metabolických změnách, například při dekompenzaci cukrovky. Potrava se na tomto nepodílí, pokud nesníme nějaké opravdové jedy, což ovšem není běžná lidská strava,“dodává.

Život v ohrožení

Lékař Jaromír Šrámek říká, že z medicínského hlediska by mohly „překyselení“odpovídat dva jevy, které mohou v lidském těle nastat. Jenže ani jeden neprobíhá skrytě. Naopak. Pokud k nim dojde, i laik pozná, že se s jeho tělem děje něco hodně špatného a že je jeho život v ohrožení.

Místo toho, aby se lidé uchylovali k teoriím o překyselení, by měli podle Lukáše Zlatohlávka raději vsadit na něco tak zdánlivě obyčejného, jako je pestrá strava, která obsahuje všechno

Prvním jevem jsou změny pH vnitřního prostředí organismu, druhým změny v množství a poměru látek charakteru kyselin a zásad ve vnitřním prostředí. Pokud by se tento poměr v lidském těle měnil, což se může stát obvykle jako důsledek závažné poruchy funkce ledvin nebo plic či u některých otrav, bylo by to víc než zřejmé. Jinak řečeno, šlo by o vážně nemocného člověka. Takzvaná metabolická acidóza může být způsobena řadou změn, které jsou ovšem opravdu drastické. Objevit se může například při selhání ledvin, otravě metylalkoholem, dlouhém hladovění nebo při diabetu 1. typu. Nemocný hluboce a rychle dýchá, nastupuje zmatenost, poruchy vidění, může se objevit zvracení nebo průjem, ochabuje síla svalů. Postižený člověk je nadměrně spavý, únava se prohlubuje až v úplnou ztrátu vědomí. Bez pomoci může takový stav poměrně rychle skončit smrtí nemocného.

Místo toho, aby se lidé uchylovali k teoriím o překyselení, byměli podle Lukáše Zlatohlávka raději vsadit na něco tak zdánlivě obyčejného, jako je pestrá strava, která obsahuje všechno, včetně masa, mléka nebo třeba cukru. Důležitá je spíš vyváženost. „Udržování vnitřního prostředí bychom opravdu měli nechat na našem organismu. Příroda má toto skutečně precizně vymyšlené, včetně toho, že máme jíst pestře a rozumně,“dodává.

Teorie o překyselení se čas od času dokonce vynoří jako návod na řešení zdravotních problémů, avšak s možným fatálními následky. Pochopitelně hraje roli, co člověk jí a zda je jeho strava bohatá na všechny potřebné živiny. Vnímat pouhou změnu jídelníčku jakožto všelék je ale poněkud krátkozraké. Jeden z populárních amerických poradců v oblasti zdravého životního stylu Robert O. Young, který je mimo jiné autorem série knih s názvem pH Miracle (pH zázrak), doporučoval změnu „kyselé- ho“jídelníčku i jako léčbu rakoviny. V roce 2007 se jej rozhodla následovat Kim Tinkhamová, žena, jíž byla diagnostikována rakovina prsu ve třetím stadiu. To znamená, že bylo nezbytné okamžitě zahájit léčbu, zpravidla v podobě chirurgického odstranění nádoru, následné radioterapie a chemoterapie. To ale odmítla a rozhodla se pro přírodní cestu v podobě změny kyselého jídelníčku. Založila si dokonce vlastní webové stránky Cancerangel.org a nadšeně popisovala své domnělé léčebné úspěchy, za nimiž stál právě Young a jeho rady. V roce 2008 Tinkhamová dokonce oznámila, že je zcela bez potíží. O dva roky později však na rakovinu prsu zemřela. Žena se tím připravila nejméně o pět let života. „Její nevědomost a touha vnímat jen to, co chtěla slyšet, vedly k tomu, že se její šance na přežití dostaly na nulu,“napsal po její smrti mezinárodní online magazín Digital Journal.

Sodou na nádor

K podobným případům dochází bohužel i v Česku, jednoduše proto, že lidé uvěří, že se vyléčí, když nebudou „kyselí“. Příkladem je příběh Marcely Foltýnkové. O jejím zázračném vyléčení rakoviny plic letos v lednu informovala některá média. Její syn Michal Hašek (vystupující pod jménem Michal Shark) se ji podle článků rozhodl zbavit malobuněčného karcinomu plic pitím ovocných a zeleninových šťáv spolu s „energetickým léčením“. To mělo odstranit údajné překyselení organismu, které mylně považoval za jednu z hlavních příčin rakoviny. Na své webové i facebookové stránce Vyléčím se z rakoviny pravidelně informoval své následovníky o údajných úspěších. Po čase oznámil, že „nádor zmizel“a „máma je v podstatě zdravá“. O několikměsíců později jeho matka zemřela. Syn to vysvětlil mimo jiné tím, že neuposlechla jeho rad a v terminální

Falešné úmysly

Vysvětlit, proč jsou lidé ochotni uvěřit podobným nesmyslům o lidské stravě, a to dokonce i tehdy, když je samotné to může ohrozit na životě, se pokusil Barry L. Beyerstein, dnes již zesnulý profesor psychologie, který působil na kanadské Simon Fraser University. Svou roli podle něj hraje obecně nízké povědomí běžné populace o tom, jak vlastně funguje lidské tělo, ale také neschopnost kriticky myslet či to, jak nadšeně jsou nejrůznější „terapeuti“a „poradci“přijímáni v médiích. „Lidské myšlení je plné klamů, které nám pomáhají udržovat pozitivní obraz sama o sobě a také harmonické fungování v lidské společnosti. Nikdo z nás si nepřeje a ani nechce přiznat, že uvěřil nesmyslům nebo že ti, kterým jsme svěřili svou důvěru a peníze, jednají s falešnými úmysly,“napsal. Navíc v okamžiku, kdy člověk onemocní, je mnohem zranitelnější k tomu, aby přijal takřka cokoliv, co mu dá naději, bez ohledu na to, jak moc je falešná.

Nabízí se i zdůvodnění, proč se lidé obvykle po nasazení alkalické diety cítí lépe. Je to vcelku jednoduché. Začnou totiž jíst víc ovoce, zeleniny, vyhýbat se fastfoodům, omezí nebo úplně vyřadí z jídelníčku cukr či uzeniny. Nejde ale ani tak o to, zda jsou potraviny kyselé, či zásadité, ale o to, zda jsou zdravé, či nezdravé. Zkrátka konzumují více vitaminů či vlákniny a omezují nezdravé „rychlé“cukry. Prospěšné je také nezatěžovat tělo alkoholem, cigaretami či stresem. Ale tady už nejsme u alkalické diety, nýbrž u všeobecně platných doporučení pro zdravé stravování a životní styl. K tomu zásaditých ponožek netřeba.