Výsadkář z misí. U vojáků budí respekt
PRAHA Začnete-li se pídit po kariéře Aleše Opaty (52), jen stěží naleznete někoho, kdo by vám i pod podmínkou anonymity prozradil něco jiného, než že jde o „profíka“. Platí to jak pro lidi z armády, tak pro úředníky z prostředí ministerstva obrany a politiky. Většina oslovených bez přemýšlení vystřelí: Kéž by měla naše armáda více takových generálů.
Opata se ocitl možná jen krůček od nejvyššího vojenského postu v Česku. V současnosti ale zastává pozici armádního představitele České republiky při Vrchním velitelství spojeneckých sil NATO v Evropě (SHAPE). K ní se propracoval až po desítkách let služby.
Od píky
První zkušenosti získal v 80. letech na vojenské škole ve Vyškově, kde se specializoval na teorii řízení a použití bojových jednotek. Tehdy armáda čítala přes dvě stě tisíc vojáků.
Postupně prošel posty velitele tankové čety, roty a nakonec praporu.
Po roce 1989 se účastnil prvních mírových misí na Balkáně. A to když vycestoval coby velitel družstva do UNPROFOR v bývalé Jugoslávii.
Tam ho potkaly i první bojové situace, za něž si vysloužil vyznamenání. A to když byl jedním z lidí, kteří pomohli vysvobodit francouzskou jednotku, jež se ocitla v nebezpečí. Ostatně ve stejné situaci mu velel Petr Pavel, bývalý náčelník generálního štábu.
„Já jsem v té době byl ve věku nějakých 27 let. Dokud ta operace běžela, tak tam nemáte moc času přemýšlet o tom, co se může nebo nemůže stát. Ten hodně emotivní moment došel až v okamžiku, kdy jsme se s francouzskou jednotkou vraceli zpátky na francouzskou základnu,“vzpomínal Opata před lety v rozhovoru pro Český rozhlas.
Patřičně hrdý je i na svůj „paragánský“původ. Z uniformy si nenechal stáhnout symbol 34. výsadkového praporu, i když už byl zástupcem náčelníka generálního štábu. Jeho vysvětlení?
„Pro mě je to část mého vojenského života, zároveň i signál vojákům u výsadkového praporu, že se pořád počítám mezi ně,“tvrdí Opata.
Právě proto ho vojáci uznávají. A to nejen v české armádě. Zahraničních misí má na kontě sedm. Mimo jiné IFOR, SFOR a KFOR. Velel ale také českému kontingentu v Afghánistánu. Tehdy ostatně zažil i těžké chvíle, když náhlý sesuv půdy zapříčinil smrt prvního českého vojáka pod Hindúkušem.
O svém povolání má ale jasno. „Připravuji vojáky k zabíjení lidí. To je realita, kterou ne každý chce slyšet. Kdo tvrdí, že voják je cvičen k mírovým misím, lže,“prohlásil například v jednom z interview.
Vycvičil se v lidové armádě za socialismu, prošel několika misemi a byl u vítání vstupu Česka do NATO v Bílém domě. Generál Aleš Opata toho v uniformě zažil už hodně. I osvobozování francouzských vojáků.
V nejvyšších patrech
Mezi generalitou se traduje, že Opata musel několikrát odložit cestu na stáž do ciziny. Pokaždé totiž vypomáhal s hašením aktuálních problémů. A to například když se podílel na budování brigády rychlého nasazení v polovině 90. let.
Teprve později si doplnil vzdělání na prestižních zahraničních školách v USA a Velké Británii. Jak později uvedl, mezi jeho spolužáky byli prominentní politici z britského parlamentu a přednášeli mu bývalí prezidenti nebo předsedové vlád.
Podstatný přelom ve směřování české armády, vstup do Severoatlantické aliance, oslavil v roce 1999 ve vybrané společnosti. „V té době jsem studoval v USA. Byl jsem proto pozván do Bílého domu jako spousta dalších. Přítomen byl i prezident Václav Havel,“řekl LN před dvěma lety.
Dlouhá kariéra ho vynesla až do vedení vojska. V roce 2010 se stal zástupcem náčelníka generálního štábu a dostal na starost řídit Společné operační centrum.
Z Belgie, kam vycestoval na tříletou misi v NATO, by se měl fanda zbraní, rybaření a motorek vrátit už příští rok.