Národ s razítkem

Identita zapsaná v ústavě nikoho nespasí

Právník Aleš Gerloch v pátek navrhl, že bychom do Ústavy měli zakomponovat pojem národ jako „základní pojem státnosti“. Pan Gerloch je místopředsedou legislativní rady vlády a zároveň prorektorem Univerzity Karlovy, jeho slova nelze brát na lehkou váhu. To, že v rámci konference o reformě Ústavy přítomní ústavní soudci nápad odmítli, neznamená, že tahle iniciativa nenajde přívržence. Nakonec, sousední státy Maďarsko a Slovensko se podobnou cestou vydaly.

Nechme právnickou debatu odborníkům, kteří se mohou přít o zachování občanského principu, na kterém tahle republika dosud úspěšně staví, i o to, jestli je koncept národa překonaný, či dokonce škodlivý.

Zkusme si položit otázku, jak má tahle inovace fungovat. Předpokládejme, že by návrh neporušoval občanský princip, a tedy nešikanoval ty, kteří se cítí být třeba Doudleby, a nikoli Čechy. Též by neznamenal automatický odklon od Evropské unie či snad překážku evropské integrace.

Pan Gerloch poukázal na to, že Česká republika by nemohla existovat bez českého národa. To je nepochybně pravda, ale obráceně to neplatí, tento národ existoval nejen bez republiky, ale celá staletí i bez nějaké právní sebedefinice.

Problém zjevně není v tom, jestli máme v Ústavě národ zapsaný, samotná právní kodifikace nás neochrání před ničím. Identitu nelze ani nařídit, ani zakazovat. A že to na nás zkoušeli! Záleží jen na daném kolektivu, zda národní identitu cítí a ctí. Před tím, jestli nás nějací jidášové zkusí prodat, třeba Číňanům, nám zápisy v Ústavě nepomohou. Martin Zvěřina