EET podpoří placení kartami

PRAHA Míst, kde mohou Češi platit kartami, je výrazně méně než ve většině vyspělých zemí jako Německo, Velká Británie či Španělsko. Podobně špatně jsou na tom naopak Filipínci, Ukrajinci či Mexičané.

„Silně zaostáváme v celkové akceptaci platebních karet. V porovnání se západní Evropou máme pouze poloviční počet platebních terminálů v přepočtu na obyvatele,“uvedl pro LN Marcel Gajdoš, regionální manažer karetní společnosti Visa pro Česko a Slovensko. Platební síť se nicméně stále vyvíjí. Zatímco v roce 2013 u nás bylo 91 771 karetních terminálů, v současnosti jejich počet dosáhl 146 775. „Předpokládáme, že by český trh mohl v současnosti pojmout zhruba dalších 94 tisíc terminálů,“věří Gajdoš.

Pro srovnání – podle agentury Euromonitor International připadalo v roce 2014 na sto tisíc obyvatel Norska či Německa průměrně 2388 karetních terminálů, ve Velké Británii či v Portugalsku 1978 terminálů. Na sto tisíc obyvatel České republiky ale připadalo jen 786 platebních míst.

Poplatky a šedá ekonomika

Existují přitom dva zásadní faktory, které stojí za tím, proč je u nás méně platebních terminálů než například ve Španělsku. Tím prvním jsou poplatky, které musí obchodník odvádět z každé karetní transakce.

Tím druhým zase skutečnost, že v případě platby kartou nemůže podnikatel operaci tak snadno skrýt jako v případě placení v hotovosti.

„Podnikatelé dost jedou v šedé ekonomice, a to zejména v pohostinství a drobných službách,“uvedl pro LN Karel Havlíček, předseda Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR. „Ter- minálem ale víceméně přiznávají svůj příjem, což ne každý dosud akceptoval. Nicméně míra šedé ekonomiky ve službách je poměrně vysoká. Stačí se podívat, jak využíváme elektronické bankovnictví, které používá 90 procent OSVČ. Nebo bezkontaktní platby, kde jsme světovou špičkou. Co z toho vyplývá? Že nejde o technické vybavení či nezna- lost, ale že nevyužívání terminálů je dáno spíše tím, že podnikatelé ne zcela všechno přiznávají,“dovozuje Havlíček.

Česko je totiž společně se sousedním Polskem dáváno za vzor, co se týče bezkontaktních platebních technologií (NFC). Pro představu, téměř 70 procent plateb v obchodech bylo letos provedeno bezkontaktně.

S názorem, že za nízký počet platebních terminálů může šedá ekonomika, však nesouhlasí prezident Asociace hotelů a restaurací ČR Václav Stárek. „Trend placení kartou v Česku roste, a to nehledě na EET. Rozhodně bych nehledal žádnou souvislost mezi EET a placením kartami v pohostinství. Jediné, co dnes podle mého názoru hraje roli, jsou poplatky, které musí hradit i ten, kdo službu poskytuje,“říká Stárek.

Podle něj naopak restauracím placení kartou nevadí. Dokládá to průzkumem společnosti Data Servis z roku 2014, podle něhož český zákazník utratí v průměru v restauraci v hotovosti na osobu 200 korun, ale pokud platí kartou, je to až 400 korun.

Česko v počtu platebních terminálů výrazně zaostává za západní Evropou. Rozšíření počtu míst, kde mohou lidé platit kartami, by ovšem měla pomoci elektronická evidence tržeb (EET).

Budování infrastruktury

„Zavádění EET bude podle našeho názoru znamenat rozšiřování počtu platebních terminálů v Česku,“věří Miroslav Lukeš, šéf karetní společnosti MasterCard pro Česko. „A to ze dvou důvodů: jednak tím, že dojde k přiznání příjmů, nebude elektronická platba znevýhodněna oproti hotovosti. Druhý důvod je ten, že díky podpoře EET získá část obchodníků internetové připojení, a dojde tak k vyšší profesionalizaci obchodu,“vysvětluje Lukeš.

Podle Lukeše tak zavedení EET bude mít na zvýšení počtu platebních míst větší vliv než případné snížení karetních poplatků. Ty se dnes pohybují mezi jedním až dvěma procenty z hodnoty transakce.

Podle analýzy konkurenční kartové společnosti Visa by v Česku mohlo přibýt až 33 tisíc platebních míst v oblasti obchodu a služeb. Největší potenciál z regionálního hlediska má přitom Praha, kde „chybí“16 tisíc terminálů. Tu následuje Středočeský kraj s téměř 12 tisíci místy, třetí je jihomoravský region, který by zvládl necelých deset tisíc terminálů.